Na glykogen bohatý světlobuněčný karcinom je vzácný histologický typ karcinomu prsu. Obecně je tento typ nádoru spojován se špatnou prognózou. V kazuistice, která byla nedávno zveřejněna v časopise World Journal of Surgical Oncology, je prezentován ojedinělý případ tohoto nádoru s příznivým biologickým chováním.
Pacientkou byla žena ve věku 59 let s hmatným ložiskem v horním zevním kvadrantu levého prsu. Léze byla pohyblivá, bez příznaků invaze do kůže. Axilární uzliny nebyly hmatné. Na mamogramu se zobrazilo ohraničené laločnaté ložisko o průměru 3,5 cm. Nález byl bez známek malignity, měl charakter fibroadenomu. Ultrazvukové vyšetření odhalilo solidní, hypoechogenní a dobře ohraničenou masu o průměru 3,5 cm. Provedené krevní testy však ukázaly zvýšenou hladinu markeru Ca 15-3.
Později se ukázalo, že na starším mamografickém vyšetření provedeném před čtyřmi lety bylo již nádorové ložisko viditelné, jeho velikost byla zhruba poloviční. Klinicky tehdy nebylo hmatné a bylo ponecháno in situ za předpokladu, že se jedná o benigní lézi.
U pacientky bylo provedeno komplexní stagingové vyšetření s negativními výsledky, avšak biopsie z ložiska odhalila invazivní karcinom. Pacientka proto podstoupila modifikovanou radikální mastektomii.
Histologicky byl nádor identifikován jako na glykogen bohatý světlobuněčný karcinom. Z axily bylo odebráno 14 uzlin, všechny s negativními výsledky. Po chirurgickém výkonu byla zahájena chemoterapeutická léčba inhibitorem aromatázy exemestanem a v současnosti je pacientka bez známek onemocnění již 48 měsíců.
První případ světlobuněčného karcinomu prsu z buněk bohatých na glykogen byl popsán v roce 1981. Tento typ nádoru je často spojen se vtažením kůže, retrakcí bradavky a bolestí. Prognóza těchto nádorů bývá obvykle podobná jako prognóza invazivního duktálního karcinomu nebo ještě horší. Uvedená raritní kazuistika však dokumentuje případ pacientky s nejméně čtyřletou historií pomalého růstu tohoto typu nádoru.
(vek)
Zdroj: Markopoulos C, et al. Glycogen-rich clear cell carcinoma of the breast. World J Sur Oncol 2008;6 : 44.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
