Klíšťová encefalitida (KE) je závažné onemocnění centrální nervové soustavy rozšířené v Evropě a Asii, které může způsobit smrt nebo vede k trvalým následkům. Je přenášena klíšťaty rodu Ixodes. Bylo zjištěno, že až 46 % pacientů může trpět postencefalitickým symptomem. Tým z Linköpingské univerzity ve Švédsku provedl výzkum ke zjištění celkového rizika nákazy KE od klíštěte. Jeho cílem bylo stanovit vývojové stadium klíšťat extrahovaných z kůže lidských hostitelů, dále zjistit dobu jejich přisátí, prevalenci KE u klíšťat a u pozitivních jedinců stanovit počet kopií viru a subtyp viru KE. Za pomoci těchto údajů se snažili stanovit riziko přenosu viru na člověka a rozvoje symptomatické nebo asymptomatické infekce.
Výzkum byl proveden v endemických oblastech Švédska v období od května 2008 do prosince 2009. Do výzkumu bylo zařazeno 2167 klíšťat od 1886 osob. Proočkovanost v různých regionech se lišila (17 % až 88 %). 18 osob už údajně KE prodělalo. Pacientům byl odebrán úvodní vzorek krve, každý pacient vyplnil dotazník a informovaný souhlas. Po třech měsících se měli všichni dostavit na kontrolní vyšetření.
Každé klíště bylo před analýzou vyfotografováno, změřeno a mikroskopováno. Zachyceno bylo 91 larev, 1517 nymf, 498 dospělých samic a 15 dospělých samců; 46 jedinců bylo fragmentováno natolik, že bylo možno stanovit pouze jejich příslušnost k rodu Ixodes. Metodou real-time PCR byl detekován virus KE a při pozitivním výsledku proběhlo sekvenování.
5 z 2167 (0,23 %) vyšetřených klíšťat obsahovalo virus klíšťové encefalitidy, všechna nakažená klíšťata byla ve stadiu nymfy. Virus se replikuje po dobu sání – podle nálože lze odhadnout čas sání. Jedno klíště mělo nálož 7,7 milionu kopií (odpovídá více než 60 hodinám sání), ostatní výrazně méně – pouze stovky a tisíce kopií (méně než 36 hodin sání). Klíšťata byla vyšetřena také na přítomnost Borrelia sp., Anaplasma phagocytophilum a Rickettsia sp. Z pěti klíšťat pozitivních na KE byly dvě pozitivní i na Borrelia sp. a jedno na Anaplasma sp.
Z pěti osob napadených klíšťaty infikovanými KE byly tři osoby očkovány, dvě ne. Jedna ze tří očkovaných osob pociťovala po napadení únavu a závrať. Neočkovaná osoba, která byla napadena klíštětem s vysokou virovou náloží a navíc s borrelií, se bohužel na vyšetření po 3 měsících nedostavila. Byla kontaktována po 2 letech. V době po napadení klíštětem zaznamenala horečku, bolest hlavy a rozmazané vidění, což jsou možné symptomy KE. Během těchto dvou let podstoupila tato osoba očkování. V úvodním vzorku byly Ig KE negativní. Po dvou letech byly IgM KE negativní a IgG KE silně pozitivní, ale vzhledem k anamnéze nelze stanovit, zda díky očkování, nebo infekci.
Z 1886 osob se pouze 1670 dostavilo po třech měsících na vyšetření. Z nich 578 (35 %) bylo v mezidobí znovu napadeno klíštětem. 13 ze 1670 osob zaznamenalo během těchto 3 měsíců sérokonverzi KE. Během rozhovoru však vyšlo najevo, že 11 z nich bylo očkováno. Tedy jen u 2 osob (0,1 %) lze hovořit o skutečné sérokonverzi. Jedna byla bez příznaků a bez dalšího napadení klíštětem. Druhá udávala bolest hlavy, krku, závrať a únavu. Tato osoba byla znovu napadena klíšťaty, z nichž další čtyři byla vyšetřena, všechna s negativním výsledkem.
Výsledky můžeme tedy shrnout takto:
Pro větší klinické závěry nebyl ve studii dostatek pozitivních případů.
(pez)
Zdroj: Lindblom P. et al. Tick-borne encephalitis virus in ticks detached from humans and follow-up of serological and clinical response. Ticks and Tick Borne Diseases 2014 (5), 1, 21–28.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
