Autoři studie zkoumali 2167 klíšťat, která byla odstraněna z napadených jedinců. Tito jedinci pak byli dále sledováni, zda u nich dojde k nákaze virem klíšťové encefalitidy (TBEV) a jestli se rozvinou související příznaky. Sběr klíšťat, krevních vzorků a použitých dotazníků byl proveden ve spolupráci se 34 centry primární zdravotní péče ve Švédsku a Ålandech, a to během let 2008 a 2009. V infikovaných klíšťatech byl stanoven počet kopií viru a dále byla zaznamenána doba, po kterou bylo klíště přisáno.

Výsledky studie ukázaly na poměrně nízké riziko infekce TBEV ve sledovaných oblastech. Pouze 5 z celkových 2167 klíšťat obsahovalo virus klíšťové encefalitidy. 3 z 5 jedinců, kteří byli napadeni infikovaným klíštětem, byli očkováni a k rozvoji symptomů souvisejících s onemocněním u nich nedošlo. Jeden z neočkovaných subjektů byl napaden klíštětem, které obsahovalo 1800 kopií viru a klíště samotné bylo přisáto 12–24 hodin. U tohoto jedince se nerozvinuly žádné známky infekce. Oproti tomu další jedinec, který byl pokousán klíštětem se 7,7 milionu kopií viru s dobou přisátí více než 60 hodin, vyvinul příznaky odpovídající první fázi onemocnění –⁠ horečku a bolest hlavy –, avšak druhá fáze choroby s neurologickými příznaky se u něj již nerozvinula.

Přestože studie obsahovala pouhých 5 klíšťat infikovaných TBEV, byla nalezena korelace mezi množstvím viru obsaženým v klíštěti, dobou přisátí a rizikem rozvoje onemocnění. Pozorování potvrzuje domněnku, že vyšší množství viru v klíštěti a delší doba přisátí zvyšují riziko TBEV infekce.

(veri)

Zdroj: 
Lindblom, P.: Epidemiological and Ecological Studies of Tick-borne Encephalitis Virus. (Doctoral dissertation). Linköping: Linköping University Electronic Press. 2014., 72 p.