Ptáci jsou známí přenašeči původců lidských nemocí. Autoři studie se rozhodli zjistit, jak je to v případě kauzálního agens klíšťové encefalitidy –⁠ klíšťat druhu Ixodes ricinus. Zkoumali ptáky odchycené na ornitologických stanicích v jižním Norsku a Litvě. Ptáci zde působí jako hostitelé parazitujících klíšťat, které se živí jejich krví. Samičky nakladou vajíčka, z nichž se vylíhne první stadium (larva), které se vyvine do druhé stadia (nymfa). Klíště může během celého svého života vystřídat i několik hostitelů. Tím se ptáci stávají i jejich šiřiteli.

V Norsku bylo zkoumáno 152 ptáků z rodu Passeriformes (vrabci), zastupujících 26 jednotlivých druhů. V Litvě bylo zkoumáno 36 ptáků, zastupujících 14 druhů. Bylo shromážděno celkem 668 klíšťat, z toho 551 ve stadiu nymfy a 117 ve stadiu larvy. Všechna klíšťata patřila k druhu Ixodes ricinus. Nejvíce zamořenými druhy byly v Norsku špaček obecný (Sturnus vulgaris), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) a kos černý (Tudus merula). V Litvě to byly druhy rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) a slavík tmavý (Luscinia luscinia). Podle poměru zamoření (infestation rate, IR)  byl nejvíce promořeným ptákem v Norsku špaček lesní (IR 10,3) a v Litvě rákosník obecný (IR 3). Míra zamoření byla 3,4krát menší v Litvě než v Norsku. Průměrný počet klíšťat byl na stanici Jomfruland (Norsko) 5 klíšťat na ptáka, pak následovala  stanice Lista (Norsko) se 3,2 klíštěte na ptáka a nakonec stanice Ventes Ragas (Litva) s 1,7 klíštěte na ptáka.

Výsledky studie potvrzují, že migrující ptáci jsou významnými šiřiteli klíšťat druhu Ixodes ricinus, a tedy i viru klíšťové encefalitidy. Podporují hypotézu, že klíšťata se dostávají do nových endemických oblastí prostřednictvím ptačích přenašečů. Ptáci tedy mohou hrát důležitou roli v dlouhodobé migraci druhu Ixodes ricinus z východní a střední Evropy do skandinávských zemí.

(tda)

Zdroj : Paulauskas A. Infestation with Ixodes ricinus ticks on migrating passerine birds in Lithuania and Norway, Acta Biol. Univ. Daugavp. 9 (1): 1–6