TBEV lze účinně zabránit aplikací vakcín obsahujících vysoce purifikované inaktivované viry, které se vyrábějí v Evropě a Rusku. Jako substrát se používají primární kuřecí embryonální buňky.

Vzhledem k jejich závislosti na konkrétních vektorech a různých přírodních hostitelích mají flaviviry odlišné geografické rozdělení. Virus klíšťové encefalitidy (TBEV) nebyl nalezen v tropech či subtropech, ale v mnoha částech Evropy, stejně jako ve střední a východní Asii. V těchto oblastech představuje TBEV s více než 10 000 případů za rok jednu z nejvýznamnějších infekcí centrálního nervového systému u dospělých.

Stejně jako ostatní členové čeledi Flaviviridae jsou flaviviry řazeny mezi obalené RNA arboviry. Všechny flaviviry jsou antigenně příbuzné, jak bylo dokázáno při hemaglutinačně-inhibičních testech s polyklonálními séry či při testech ELISA. Nicméně zkřížená neutralizace mezi jednotlivými typy virů z čeledi se omezuje na ty viry, které jsou zařazeny do stejného sérokomplexu (celý rod Flavovirus je rozdělen do 8 sérokomplexů). Identita sekvence aminokyselin v E-proteinech je, pokud srovnáme všechny flaviviry, 40 až 44 %, u flavivirů v rámci sérokomplexu je to 60 až 70 %. U zkřížené neutralizace a zkřížené ochrany zjištěné u virů v rámci jednoho sérokomplexu je jejich rozsah a trvání silně závislé na identitě sekvence aminokyselin v E-proteinech jednotlivých virů. Například prodělaná infekce způsobená virem horečky dengue (DENV) vyvolá dlouhotrvající ochranu proti stejnému sérotypu, ale ochrana proti jiným sérotypům trvá jen několik měsíců.

Proti klíšťové encefalitidě lze účinně chránit aplikací vysoce purifikovaných inaktivovaných virových vakcín. Jejich nasazení v endemických ohniscích infekce se značně liší, největší proočkovanost byla zaznamenána v Rakousku (85 %) a ve Sverdlovské oblasti v Rusku (81 %). Účinnost jak evropských, tak i ruských vakcín je velmi vysoká. Pokud byl dodržen správný vakcinační postup, došlo ve zmíněných oblastech k dramatickému poklesu počtu nakažených osob.

Nová významná hlediska pohledu na mechanismus zprostředkované imunitní ochrany byla získána objasněním složení antigenů flavovirů na úrovni molekul a interakce flavovirů s imunitním systémem.

(tda)

Zdroj:
Heinz F., Stiasny K. Flaviviruses and flavivirus vaccines. Vaccine 30.29 (Jun 19, 2012): 4301–4306