Dentální extrakce u hemofiliků
Při dentálních extrakcích u hemofiliků je nezbytná spolupráce operatéra, který musí mít s těmito pacienty zkušenost a musí používat co nejšetrnější postup ke snížení rizika krvácení, a hematologa, který vede přípravu pacienta k operaci a postupuje podle zavedených pravidel substituce u těchto pacientů.
Hemofilie je vrozená krvácivá choroba. Bývá udáváno, že na celém světě žije kolem 400 000 lidí trpících tímto onemocněním. Tito pacienti mají velké riziko krvácení, provázející mimo jiné i všechny operace. Invazivní výkony ve většině případů (v závislosti na tíži onemocnění a na typu výkonu) vyžadují podávání koagulačního faktoru.
V případě dentálních extrakcí má většina center k dispozici protokoly zajišťující dosažení efektivní kontroly krvácení. Německá zkušenost s 58 extrakcemi u 15 pacientů ukazuje, že dodržování takovéhoto protokolu je smysluplné. U jednoho pacienta s mírnou formou hemofilie byl výkon úspěšně proveden po aplikaci Desmopresinu, jehož efekt byl ověřen 2 týdny před samotnou extrakcí. Substituční faktory byly podány vždy 30 minut před výkonem s cílem navýšit hladinu deficitního faktoru na 50–100 IU/dl. Pooperačně bylo cílem substituce udržovat hladinu faktoru nad 30 %. Ve většině případů byla podávána i tranexamová kyselina po dobu 7 dnů, výjimkou byli pacienti s kontraindikací z důvodů kardiovaskulárních obtíží (n = 3). U všech pacientů (tedy včetně těch, kteří nedostávali antifibrinolytika celkově) pak byly použity lokálně v období 3 pooperačních dnů gázy s obsahem tranexamové kyseliny. Peroperačně operatér ve všech případech použil lokální hemostatické přípravky (kolagen, oxycelulózu či fibrinové lepidlo) a vstřebatelný steh. Antibiotika byla podávána jen v nezbytných případech a pooperační bolest byla léčena paracetamolem.
Celkově tedy bylo provedeno 58 extrakcí u 15 pacientů ve věku 4–74 let při 19 zákrocích. 11 pacientů trpělo hemofilií A (6 těžkou formou) a 4 hemofilií B (3 těžkou formou). Sekundární krvácení se objevilo u 2 pacientů s hemofilií A – jeden krvácel z nosu sedmý pooperační den (odstranění všech 4 zubů moudrosti) a jeden krvácel lokálně pátý pooperační den. Všichni pacienti byli hospitalizovaní průměrně 6 dnů.
Tato zkušenost ukazuje, že při dentálních extrakcích je nezbytná spolupráce operatéra, který musí mít s těmito pacienty zkušenost a musí používat co nejšetrnější postup ke snížení rizika krvácení, a hematologa, který vede přípravu pacienta k operaci a postupuje podle zavedených pravidel substituce u těchto pacientů. Použití lokálních hemostatických přípravků snižuje množství podané substituce.
(eza)
Zdroj: Peisker A, RAschke GF, Schultze-Mosgau S. Management of dental extraction in patients with Heamophilia A and B: a report of 58 extractions. Med Oral PAtol Oral Cir Bucal – publikováno online 13. října 2013; doi: 10.4317/medoral.19191
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.