Publikované údaje týkající se důsledků a komplikací benigní hyperplazie prostaty (BHP) ukazují, že jde o progresivní onemocnění. Zvýšené riziko progrese lze určit na základě věku, hladiny prostatického specifického antigenu (PSA) a objemu prostaty. Tyto pacienty je třeba identifikovat a zahájit u nich preventivní léčbu.
Mezinárodní panel odborníků provedl v roce 2003 průzkum literatury s cílem zhodnotit, zda existující důkazy podporují progresivní charakter BHP, a určit rizikové faktory progrese. V databázích Medline, EMBASE a Cochrane autoři vyhledali studie případů a kontrol a kohortové nebo kontrolované klinické studie trvající nejméně 12 měsíců s kontrolní skupinou s placebem nebo bez léčby věnované uvedené problematice.
Odborníci se shodli na tom, že progrese BHP zahrnuje:
Všech 10 vyhledaných studií podporovalo koncepci BHP jako progresivního onemocnění, přičemž nejsilnější důkazy pocházejí z komunitní studie Olmsted County a ze studie PLESS (Proscar Long-term Efficacy and Safety Study). Kromě věku, hladiny PSA a objemu prostaty byly dalšími, i když méně významnými rizikovými faktory progrese BHP závažnost LUTS a zpomalení močového proudu.
Tyto výsledky poukazují na možnost identifikace pacientů s BHP, kteří mají zvýšené riziko progrese onemocnění a u nichž je vhodné zahájit preventivní léčbu.
(zza)
Zdroj: Emberton M., Andriole G. L., de la Rosette J., et al. Benign Prostatic Hyperplasia: a Progressive Disease of Aging Men. Urology 2003; 61 : 267–273.
