Chirurgické výkony k léčbě obezity, takzvané bariatrické výkony, představují nejúčinnější způsob léčby těžké obezity. Kromě samotné redukce hmotnosti mají příznivý vliv i na další přidružená onemocnění. V předchozích studiích byly ověřeny pozitivní účinky bariatrické chirurgie na redukci makro- a mikrovaskulárních komplikací u diabetiků 2. typu. V rámci sekundární prevence kardiovaskulárních (KV) příhod u pacientů s body mass indexem (BMI) > 35 kg/m2 nicméně až do současnosti chyběly přesvědčivé důkazy hovořící pro efektivitu a bezpečnost těchto výkonů.
Do studie bylo zahrnuto 509 pacientů ze švédských registrů s anamnézou akutního infarktu myokardu, kteří podstoupili bariatrický chirurgický výkon v podobě Roux-en-Y gastrického bypassu (n = 465) a rukávové gastrektomie (n = 44). Následně byli v poměru 1 : 1 spárováni s nemocnými po akutním infarktu myokardu (AIM) bez bariatrické léčby. Skupiny byly dobře spárované; podstatněji se lišily v parametrech redukce ejekční frakce levé komory (EF LK) po AIM (7 vs. 12 %), předchozího srdečního selhání (10 vs. 19 %), výskytu fibrilace síní (FS; 6 vs. 10 %) a chronické obstrukční bronchopulmonální nemoci (CHOPN; 4 vs. 7 %). Průměrná hodnota BMI činila v terapeutické skupině 40,6 ± 4,4 kg/m2, ve skupině kontrolní potom 39,7 ± 4,7 kg/m2.
Pacienti byli sledováni po dobu 8 let od provedení bariatrického výkonu nebo od počátku sledovacího období. Primárním cílem bylo zhodnocení výskytu závažných KV příhod v podobě úmrtí (mortalita ze všech příčin − v důsledku absence specifických důvodů úmrtí v registru), hospitalizace z důvodu AIM a cévní mozkové příhody (CMP).
Medián doby sledování činil 4,6 roku (rozmezí 2,7–7,1 roku). U pacientů po bariatrickém výkonu byla pozorována nižší 8letá kumulativní pravděpodobnost výskytu závažných kardiovaskulárních příhod (18,7 %; 95% interval spolehlivosti [CI] 15,9–21,5) v porovnání s kontrolní skupinou (36,2 %; 95% CI 33,2–39,3), s výsledným upraveným poměrem rizik (HR) 0,44 (95% CI 0,32–0,61). U pacientů po bariatrickém výkonu bylo také pozorováno nižší riziko úmrtí (HR 0,45; 95% CI 0,29–0,70), výskytu AIM (HR 0,24; 95% CI 0,14–0,41) a nově vzniklého srdečního selhání. V parametrech výskytu CMP a FS nebyl mezi jednotlivými skupinami pozorován signifikantní rozdíl.
Pooperační komplikace v období 30 dnů od provedení výkonu se objevily u 42 pacientů (8,4 %), přičemž u 19 (3,8 %) byly klasifikovány jako závažné. Mezi jednotlivými výkony nebyl pozorován statisticky signifikantní rozdíl ve výskytu komplikací. 1 pacient v časném pooperačním období zemřel na KV příhodu v důsledku masivního pooperačního krvácení.
Z výsledků studie vyplývá, že bariatrická chirurgie u obézních pacientů s anamnézou akutního infarktu je asociovaná s nízkým rizikem závažných komplikací v časném období od výkonu a se snížením rizika závažných KV příhod v podobě úmrtí, AIM a nově vzniklého srdečního selhání v dlouhodobém časovém horizontu. Pokud budou tyto výsledky potvrzeny randomizovanou kontrolovanou klinickou studií, bariatrická chirurgie se v budoucnu může stát důležitým prvkem sekundární prevence kardiovaskulárních příhod.
(holi)
Zdroj: Näslund E., Stenberg E., Hofmann R. et al. Association of metabolic surgery with major adverse cardiovascular outcomes in patients with previous myocardial infarction and severe obesity: a nationwide cohort study. Circulation 2020 Oct 26, doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.120.048585 [Epub ahead of print].
