Bilastin je nesedativní lék 2. generace perorálních antihistaminik (OAH) s vysokou specifickou afinitou k histaminovému receptoru H1, na kterém působí jako inverzní agonista. Vazba bilastinu na receptor inhibuje aktivity histaminu. Léčbu 1. generací OAH doprovází zvýšená somnolence. OAH 2. generace mají výhodu snížené absorpce přes hematoencefalickou bariéru a díky tomu minimální průnik do mozku. Výsledkem je redukce nežádoucích účinků na centrální nervový systém.
Autoři vytvořili podrobný a rozsáhlý přehled literatury věnující se účinnosti a bezpečnosti bilastinu v léčbě AR ve srovnání s placebem i jinými modalitami farmakoterapie. V databázích Cochrane Central Register of Controlled Trials (CENTRAL), Medline, Science Direct a Google Scholar vyhledávali randomizované kontrolované studie s pacienty s diagnózou AR, která byla objektivně stanovena klinickými lékaři a období sledování činilo minimálně 2 týdny.
Primární cíle analýzy zahrnovaly celkové skóre příznaků (TSS), které tvořilo skóre nosních příznaků (NSS) zahrnující ucpaný nos, výtok z nosu, svědění a kýchání, a skóre nenosních příznaků (NNSS) zahrnující svědění a pálení očí, pocit cizího tělesa v oku, slzení, zarudnutí a svědění uší, případně patra. Sekundární cíle zahrnovaly dyskomfort způsobený rinitidou, kvalitu života a výskyt nežádoucích příhod.
Zařazovací kritéria splnilo 5 multicentrických studií s celkem 3329 účastníky s klinickou anamnézou sezónní AR na pylový alergen potvrzenou kožním prick testem či vyšetřením specifických protilátek IgE. Všech 5 studií porovnávalo bilastin s placebem, 2 studie navíc s cetirizinem, v 1 ze studií byl použit jako komparátor desloratadin a v další studii fexofenadin.
Bilastin byl účinnější než placebo z hlediska zlepšení skóre TSS, NSS, NNSS, snížení dyskomfortu způsobeného rinitidou a zlepšení kvality života. Účinnost byla srovnatelná s jinými OAH, mezi bilastinem, cetirizinem, desloratadinem a fexofenadinem nebyly v těchto aspektech zjištěny zásadní rozdíly.
Účastníci všech 5 studií hlásili nežádoucí příhody, jako jsou bolesti hlavy, somnolence a únava. V míře výskytu nežádoucích příhod nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi bilastinem, placebem a ostatními OAH. Výjimku tvořila nižší somnolence při terapii bilastinem ve srovnání s cetirizinem (na základě 2 studií; n = 886; relativní riziko [RR] 0,38; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,17−0,86; p = 0,02).
Účinnost a bezpečnost bilastinu v léčbě celkových příznaků AR je srovnatelná s jinými OAH, výhodou je nižší somnolence oproti cetirizinu.
(lkt)
Zdroj: Singh Randhawa A., Mohd Noor N., Md Daud M. K., Abdullah B. Efficacy and safety of bilastine in the treatment of allergic rhinitis: a systematic review and meta-analysis. Front Pharmacol 2022; 12 : 731201, doi: 10.3389/fphar.2021.731201.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
