NSAIDs se běžně využívají ke zmírnění bolesti a zánětu a jsou doporučena jako léky 1. volby u AS. V případě symptomatického onemocnění je preferována kontinuální léčba NSAIDs. Nicméně podávání konvenčních neselektivních NSAIDs může být provázeno gastrointestinálními (GI) nežádoucími účinky danými inhibicí cyklooxygenázy COX-1. Selektivní inhibitory COX-2 mohou mít nižší GI toxicitu, ale vyšší riziko kardiovaskulárních příhod.
Autoři citované práce se pokusili nepřímo porovnat účinnost a bezpečnost NSAIDs v léčbě AS pomocí síťové metaanalýzy s využitím bayesovského přístupu. Provedli systematický průzkum literatury v databázích PubMed, Embase, Cochrane Library, China National Knowledge Infrastructure a WanFang k srpnu 2019. Vyhledali dvojitě zaslepené randomizované kontrolované studie, které porovnávaly jednotlivá NSAIDs mezi sebou nebo s placebem u pacientů s AS dle modifikovaných Newyorských kritérií z roku 1984. Výsledky byly hodnoceny v průběhu 12 týdnů. Do finální metaanalýzy bylo zařazeno 9 studií s celkovým počtem 3647 pacientů.
Sledované parametry účinnosti zahrnovaly celkové skóre bolesti, celkové hodnocení aktivity onemocnění pacientem (PGA − Patient Global Assessment), index BASFI (Bath Ankylosing Spondylitis Functional Index) a podíl pacientů s dosažením 20% odpovědi na léčbu (ASAS20 − Assessment in Ankylosing Spondylitis). Sledovanými parametry bezpečnosti byly celkový výskyt nežádoucích příhod, výskyt GI nežádoucích příhod, vysazení léčby z důvodu nežádoucích příhod a četnost závažných nežádoucích příhod.
V porovnání s placebem vykázala všechna NSAIDs významně větší snížení skóre bolesti (průměrný rozdíl v poklesu skóre bolesti o 17,49−25,99 bodu) a zlepšení PGA (průměrný rozdíl v poklesu hodnoty o 15,67−25,41 bodu). Porovnání mezi jednotlivými NSAIDs ukázala významný rozdíl pouze ve prospěch etorikoxibu oproti celekoxibu. Podobně bylo u všech jednotlivých NSAIDs v porovnání s placebem zjištěno významně větší zlepšení BASFI (průměrný rozdíl v poklesu hodnoty o 11,66−17,65 bodu). Porovnání neukázalo významné rozdíly mezi kterýmikoliv dvěma NSAIDs.
Všechna NSAIDs vykazovala větší pravděpodobnost dosažení ASAS20 (poměr šancí [OR] 2,71−7,54), celekoxib byl signifikantně méně účinný oproti etorikoxibu (OR 0,36; 95% interval kredibility [CrI] 0,15−0,85), jinak mezi jednotlivými NSAIDs nebyly zjištěny významné rozdíly.
Pokud se týká bezpečnosti, síťová metaanalýza neprokázala statisticky významný rozdíl v celkovém výskytu nežádoucích příhod při porovnání každého jednotlivého NSAID s placebem. Výskyt GI nežádoucích příhod byl významně vyšší při podávání diklofenaku (OR 2,87; 95% CrI 1,06–7,67) a naproxenu (OR 2,38; 95% CrI 1,08–4,93) v porovnání s placebem; při porovnání jednotlivých NSAIDs mezi sebou ale nebyly nalezeny významné rozdíly ve výskytu GI nežádoucích příhod. Frekvence vysazení léčby z důvodu nežádoucích příhod a výskyt závažných nežádoucích příhod neukázaly významné rozdíly mezi NSAIDs a placebem.
Autoři citované metaanalýzy došli k závěru, že NSAIDs jsou v léčbě AS vysoce účinná a dobře snášená. Pozornost je třeba věnovat možným GI nežádoucím účinkům.
(zza)
Zdroj: Fan M., Liu J., Zhao B. et al. Indirect comparison of NSAIDs for ankylosing spondylitis: network meta-analysis of randomized, double-blinded, controlled trials. Exp Ther Med 2020; 19 (4): 3031−3041, doi: 10.3892/etm.2020.8564.
