Průzkum proběhl na Cedars-Sinai Connect, virtuální klinice urgentní péče v Los Angeles zaměřené na primární a urgentní péči, kam byl před časem zaveden systém umělé inteligence. Retrospektivní kohortová studie se zaměřila na porovnání stanovené diagnózy a doporučené léčby ze strany AI a lékařů této kliniky. Lékaři měli přístup k názorům umělé inteligence a mohli nebo nemuseli si je prohlížet.
Profesor Zeltzer, jehož závěry z této studie byly publikovány v Annals of Internal Medicine a prezentovány na výroční konferenci American College of Physicians (ACP), upřesnil jednotlivé kroky výzkumu.
Odborníci detailně prověřili 461 konzultací dospělých pacientů, kteří se na on-line kliniku obrátili s běžnými zdravotními potížemi – žádali o konzultace týkající se respiračních, močových, vaginálních, očních nebo zubních problémů. Jejich stav byl nejprve zhodnocen umělou inteligencí, která uskutečnila vstupní rozhovor a prošla zdravotní dokumentaci pacienta a poté doporučila konkrétní terapii. Následně se pacientů ujal lékař, který s nimi potíže probral při videohovoru. Skupina 4 odborníků s nejméně 10letou praxí prošla doporučení od lékařů i AI a na základě anamnézy, dat shromážděných během návštěvy a přepisu videokonzultace vyhodnotila terapeutické doporučení jako optimální, opodstatněné, nevhodné, nebo potenciálně škodlivé.
Algoritmus vyškolený na lékařských záznamech z milionů případů stanovil diagnózu a vytvořit konkrétní návrh léčebného postupu zahrnujícího recepty, testy a doporučení. Zásadní roli zde hrála spolehlivost doporučení AI. Proto algoritmus vytvořil návrh terapie pouze tehdy, když byla míra spolehlivosti vysoká, jinak doporučení nevydal (cca 1 případ z 5).
A jak souboj mezi kvalitou doporučení od AI a skutečným rozhodnutím lékařů nakonec dopadl? Doporučení AI byla panelem odborníků hodnocena jako optimální v 77 % případů, ve srovnání s pouhými 67 % u lékařů. Na druhém konci škály byla doporučení AI vy hodnocena jako potenciálně škodlivá méně často než u lékařů (2,8 % doporučení AI vs. 4,6 % rozhodnutí lékařů). V 68 % případů získala AI a lékař stejné skóre. Ve 21 % případů dosáhl algoritmus vyššího skóre než lékař, v 11 % případů bylo rozhodnutí lékaře považováno za lepší.
Studie profesora Zeltzera je jedinečná tím, že umělá inteligence byla testována v reálném provozu a se skutečnými aktéry. Ukázalo se, že AI striktněji dodržuje doporučené postupy a její záběr údajů a informací z lékařské dokumentace pacienta je širší a ucelenější. Navíc má AI schopnost přesněji vytipovat příznaky, které mohou avizovat závažnější stav. Lékaři jsou naopak flexibilnější a jejich výhodou je možnost posouzení aktuálního klinického stavu pacienta. Lépe přizpůsobovali svá doporučení měnícím se informacím během konzultací.
Omezením studie je, že nelze zjistit, kteří z lékařů si prošli doporučení AI, ani do jaké míry se o něj opřeli. Hodnocena byla pouze přesnost doporučení algoritmu a nikoli jejich vliv na lékaře. I přesto se zdá, že AI může poskytnout diagnostické a léčebné rady, které jsou mnohdy přesnější než doporučení lékařů, a může také upozornit na informace zpřesňující diagnózu.
Protože se AI jeví jako vhodná pomoc pro terapeutické rozhodování lékařů, vědci i nadále pracují na jejím co nejefektivnějším začlenění do procesu stanovení diagnózy a odpovídající léčby. Snahou je optimálně vyvážený poměr mezi lidskou odborností a AI v medicíně tak, aby interakce AI a lékařů vedla k co nejsnazšímu a nejrychlejšímu uzdravení nemocných.
(hno)
Zdroje:
1. Zeltzer D., Kugler Z., Hayat L. et al. Comparison of initial artificial intelligence (AI) and final physician recommendations in AI-assisted virtual urgent care visits. Ann Intern Med 2025 Apr; 178 (4): 498–506, doi: 10.7326/ANNALS-24-03283.
2. Diagnoses and treatment recommendations given by AI were more accurate than those of physicians. Digital Health News, 2025 Apr 17. Dostupné na: www.digitalhealthnews.eu/research/7429-diagnoses-and-treatment-recommendations-given-by-ai-were-more-accurate-than-those-of-physician
