Umělá inteligence se v posledních letech stává čím dál běžnějším pomocníkem pro každodenní úkony. Chytré aplikace a jazykové modely dokážou během chvíle stručně a přehledně odpovědět i na komplikované dotazy. Řadě lidí se díky tomu nabízí možnost, jak jednoduše a rychle získat informace i z oborů, které běžně vyžadují spolupráci odborníka. Jedním z nich může být právě zdravotnictví a medicína.
Výzkumníci z brněnské Masarykovy univerzity se proto v rámci projektu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI – National Institute for Research on Socioeconomic Impacts of Diseases and Systemic Risks) zaměřili na to, jak moc jsou Češi ochotni využívat umělou inteligenci k zjišťování informací o svém zdravotním stavu a jak moc takto získaným informacím věří.
Sběr dat probíhal loni na podzim a dohromady se do něj zapojilo 4775 respondentů starších 18 let. Průměrný věk respondenta byl asi 45 let. Vzorek respondentů byl na základě kvótního výběru uspořádán tak, aby co nejvíce odpovídal demografickému i socioekonomickému složení české populace.
Podle závěrů studie použilo v roce 2023 některý z nástrojů umělé inteligence 28 % dospělých Čechů. K vyhledávání informací o svém zdraví by umělou inteligenci využila necelá polovina z nich. Větší ochotu v tomto směru mají lidé, kteří umělou inteligenci používají aktivněji.
Mnohem ochotněji lidé s pomocí umělé inteligence vyhledávají informace o zdravém životním stylu než informace o konkrétních nemocech, symptomech a možnostech léčby. Skoro 50 % populace by umělou inteligenci využilo k hledání informací o zdravém stravování nebo cvičení. S diagnózou nemoci nebo možnostmi léčby by si ale nechal poradit jen každý třetí.
Že je někdo ochotný použít AI k vyhledání informací o svém zdraví, ještě neznamená, že takto získaným údajům důvěřuje. Z těch, co by umělou inteligenci pro informace o svém zdraví použili, věří doporučením jen přibližně každý pátý. U ostatních je důvěra v takto získané informace ještě nižší. „Nízká důvěra ve zdravotní informace poskytované umělou inteligencí upozorňuje na možná rizika. Těmi je například častá nepřesnost takto poskytovaných informací,“ vysvětluje prof. PhDr. David Šmahel, Ph.D., z Fakulty sociálních studií MU.
Současný výzkum a vývoj umělé inteligence postupuje závratným tempem, a proto lze v dohledné budoucnosti očekávat vznik dalších, mnohem pokročilejších systémů zaměřených na zdraví. Poskytované informace by tak mohly být mnohem přesnější a spolehlivější, čímž by se mohla zlepšit také jejich důvěryhodnost.
(jko)
Zdroj: Blahošová J., Terčová N., Švestková A., Šmahel D. Umělá inteligence a zdraví: Jak čeští dospělí využívají AI? Masarykova univerzita, 2024. Dostupné na: https://irtis.muni.cz/media/3619912/ai-report_final.pdf
