Pěstování jícnů, podvržené snímky, patolízalská AI a překlonované myši – „jednohuhubky“ z výzkumu 2026/10

Jícen vypěstovaný v laboratoři vrací schopnost polykat. Zatím však jen prasátkům

Týmu bioinženýrů z londýnské University College se podařilo vypěstovat z autologních kmenových buněk jícen, který úspěšně implantovali do prasečího modelu. Selatům-příjemcům odebrali malé vzorky buněk svaloviny a pojivové tkáně, ze kterých připravili 2 typy kmenových buněk (myogenní prekurzory podobné pericytům a fibroblasty). Ty poté kultivovali na podpůrném systému připraveném z tkáně dárcovských jícnů zbavených buněk. Během 2 měsíců buňky příjemce „lešení“ zcela porostly a štěp mohl být implantován.

Vědci použili miniprasátka dosahující hmotnosti asi 10 kg, protože tento model nejlépe odpovídá plánovanému pediatrickému použití. U každého z 8 příjemců nahradili 2,5centimetrový segment jícnu štěpem pokrytým biodegradovatelnou síťkou pro podporu vaskularizace. Celkem 5 příjemců přežilo po celých 6 měsíců sledování. Byly u nich pozorovány funkční svaly, nervy i cévy a byla schopna polykat. Zbylá 3 prasátka musela být předčasně humánně utracena, protože u nich byl dosažen maximální povolený limit počtu endoskopických balonkových dilatací jícnu.

Výzkumný tým nyní zkoumá, zda je možné vypěstovat delší úseky ezofageální trubice (10–15 cm), což s sebou nese řadu komplikací s vaskularizací nově vznikající tkáně. Cílem vědců je přenést technologii od zvířat k lidem, neboť náhrada jícnu bývá zapotřebí zejména u dětí narozených s relativně vzácnou atrézií jícnu nebo například u pacientů postižených nádorovým onemocněním.^{1, 2}

Rtg snímky vytvořené umělou inteligencí mohou oklamat i zkušené radiology

Studie vědců z newyorské univerzitní nemocnice Mount Sinai zkoušela, jak dobře jsou radiologové schopni odhalit tzv. deep fake rentgenové snímky vygenerované pomocí ChatGPT (verze GPT-4o).

Nejprve 17 radiologům s různou úrovní zkušeností (od nulové až po 40 let v oboru) ukázali soubor snímků, u nichž měli účastníci zhodnotit technickou kvalitu a případně si všimnout čehokoli neobvyklého. Hodnotitelé přitom netušili, že jen polovina snímků je reálných, zatímco druhou půlku vygenerovala umělá inteligence (AI). Jen necelá polovina (41 %) dotázaných uvedla, že do souboru se mohly dostat nepravé snímky vytvořené AI.

Vědci poté účastníky požádali o roztřídění snímků na reálné a podvržené. Průměrná úspěšnost radiologů byla asi 75 %, přičemž nezáleželo na zkušenosti v oboru. Různé AI modely dosahovaly při tomto úkolu průměrně 57–85% úspěšnosti. Mezi charakteristické znaky snímků vytvořených AI patří například příliš „hladká“ nebo repetitivní textura kostní tkáně, ostré kontury měkkých tkání, příliš uniformní šum pozadí nebo absence přirozených drobných asymetrií.^3–5

Podlézavá AI činí lidi nelaskavými

Studie vědců ze Stanfordovy univerzity publikovaná na konci března v časopisu Science naznačuje, že přehnané vychvalování od chatbotů poháněných AI podporuje neomalené chování v mezilidských interakcích.

Výzkumníci pro svůj experiment využili osobní dilemata přispěvatelů diskutovaná ve vlákně „Am I the Asshole?“ (volně přeloženo: „Chovám se jako idiot?“) na populárním diskusním serveru Reddit. Vlákno by mělo sloužit k získávání upřímné zpětné vazby k chování účastníků v různých konfliktech. Vědci tyto scénáře prezentovali 11 modelům AI a zjistili, že zatímco lidští diskutující tazateli odpovídali, že není idiot a jeho činy jsou oprávněné, asi jen ve 39 % případů, AI chatboti tazatele ospravedlňovali ve více než 80 %.

Autoři výzkumu následně požádali 800 lidských účastníků studie, aby si vybavili nedávný konflikt s jinou osobou, u kterého si nebyli jistí, zda jsou v právu, a prodiskutovali jej s přiděleným AI chatbotem. Ukázalo se, že účastníci diskutující s více podlézavým modelem (odpovídajícím v duchu „Máš pravdu!“, a to i v případě nelegálního či škodlivého chování) měli oproti dotázaným, jimž byl přidělen méně podlézavý model („Chápu tě, ale...“), o čtvrtinu nižší ochotu uznat svou chybu a o 10 % nižší ochotu se protistraně omluvit. Svému chatbotovi navíc projevovali větší důvěru, přisuzovali mu vyšší kvalitu a byli ochotnější jej v budoucnu znovu využít.^{6, 7}

Kolikrát je možné naklonovat stejnou myš?

Zdá se, že japonští vědci narazili na limit sériového klonování savců. Dospěli k němu po 20 letech, 58 odchovaných generacích a 30 tisících pokusů o sériové klonování jedné myši. Výsledky studie nedávno publikované v časopisu Nature Communications naznačují, že nepohlavní rozmnožování je u myší (a pravděpodobně i dalších savců) neudržitelné. Myší klony sice vypadaly normálně a dožívaly se stejného věku jako běžné myši, v jejich genomu ale docházelo k nezvykle rychlé akumulaci rozsáhlých mutací, a to včetně ztráty celého chromosomu. Právě změny v DNA zřejmě vedly k selhání následných klonovacích pokusů.

Hlavní autor studie, reprodukční biolog Teruhiko Wakayama, byl přitom první, komu se v roce 1997 podařilo naklonovat myš pomocí záměny jádra jednobuněčného embrya za jádro somatické buňky. Od té doby připravil myší klony z buněčných jader odebraných živým myším, mrtvým myším, mrtvým myším skladovaným 16 let v mrazáku, a také z lyofylizovaných buněk nebo buněk nalezených v myší moči. Jeho týmu se nedávno podařilo fertilizovat myší embrya pomocí lyofylizovaných spermatozoí, která strávila 6 let obíháním Země na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Vysněným cílem laboratoře je trvalá prezervace genofondu všech živočichů. Zdá se však, že dosáhnout toho sériovým klonováním jediného zvířete nebude možné.^{8, 9}

(este)

Zdroje:
1. Durkin N., Hall G. T., Lutman R. et al. Functional integration of an autologous engineered esophagus in a large-animal model. Nat Biotechnol 2026 Mar 20, doi: 10.1038/s41587-026-03043-1 [Epub ahead of print].
2. Fieldhouse R. Lab-grown oesophagus restores pigs' ability to swallow. Nature 2026 Apr; 652 (8108): 17, doi: 10.1038/d41586-026-00936-8.
3. Tordjman M., Yuce M., Ammar A. et al. The rise of deepfake medical imaging: radiologists' diagnostic accuracy in detecting ChatGPT-generated radiographs. Radiology 2026; 318 (3): e252094, doi: 10.1148/radiol.252094.
4. Ahart J. These medical X-rays are all deepfakes − and they fool even radiologists. Nature 2026 Apr; 652 (8108): 20, doi: 10.1038/d41586-026-00892-3.
5. Tordjman M., Yuce M. Sharpen your radiograph radar. Detect AI fakes before they reach the clinic. Interaktivní kvíz dostupný na: https://noneedanick.github.io/DeepFakeXRay
6. Cheng M., Lee C., Khadpe P. et al. Sycophantic AI decreases prosocial intentions and promotes dependence. Science 2026 Mar 26; 391 (6792): eaec8352, doi: 10.1126/science.aec8352.
7. Hutson M. Chats with sycophantic AI make you less kind to others. Nature 2026 Mar 26, doi: 10.1038/d41586-026-00979-x [Epub ahead of print].
8. Wakayama S., Ito D., Inoue R. et al. Limitations of serial cloning in mammals. Nat Commun 2026 Mar 24; 17 (1): 2495, doi: 10.1038/s41467-026-69765-7.
9. Ledford H. Can a mouse be cloned indefinitely? Decades-long experiment has answers. Nature 2026 Apr; 652 (8108): 14−15, doi: 10.1038/d41586-026-00945-7.