Týmu bioinženýrů z londýnské University College se podařilo vypěstovat z autologních kmenových buněk jícen, který úspěšně implantovali do prasečího modelu. Selatům-příjemcům odebrali malé vzorky buněk svaloviny a pojivové tkáně, ze kterých připravili 2 typy kmenových buněk (myogenní prekurzory podobné pericytům a fibroblasty). Ty poté kultivovali na podpůrném systému připraveném z tkáně dárcovských jícnů zbavených buněk. Během 2 měsíců buňky příjemce „lešení“ zcela porostly a štěp mohl být implantován.
Vědci použili miniprasátka dosahující hmotnosti asi 10 kg, protože tento model nejlépe odpovídá plánovanému pediatrickému použití. U každého z 8 příjemců nahradili 2,5centimetrový segment jícnu štěpem pokrytým biodegradovatelnou síťkou pro podporu vaskularizace. Celkem 5 příjemců přežilo po celých 6 měsíců sledování. Byly u nich pozorovány funkční svaly, nervy i cévy a byla schopna polykat. Zbylá 3 prasátka musela být předčasně humánně utracena, protože u nich byl dosažen maximální povolený limit počtu endoskopických balonkových dilatací jícnu.
Výzkumný tým nyní zkoumá, zda je možné vypěstovat delší úseky ezofageální trubice (10–15 cm), což s sebou nese řadu komplikací s vaskularizací nově vznikající tkáně. Cílem vědců je přenést technologii od zvířat k lidem, neboť náhrada jícnu bývá zapotřebí zejména u dětí narozených s relativně vzácnou atrézií jícnu nebo například u pacientů postižených nádorovým onemocněním.1, 2
Studie vědců z newyorské univerzitní nemocnice Mount Sinai zkoušela, jak dobře jsou radiologové schopni odhalit tzv. deep fake rentgenové snímky vygenerované pomocí ChatGPT (verze GPT-4o).
Nejprve 17 radiologům s různou úrovní zkušeností (od nulové až po 40 let v oboru) ukázali soubor snímků, u nichž měli účastníci zhodnotit technickou kvalitu a případně si všimnout čehokoli neobvyklého. Hodnotitelé přitom netušili, že jen polovina snímků je reálných, zatímco druhou půlku vygenerovala umělá inteligence (AI). Jen necelá polovina (41 %) dotázaných uvedla, že do souboru se mohly dostat nepravé snímky vytvořené AI.
Vědci poté účastníky požádali o roztřídění snímků na reálné a podvržené. Průměrná úspěšnost radiologů byla asi 75 %, přičemž nezáleželo na zkušenosti v oboru. Různé AI modely dosahovaly při tomto úkolu průměrně 57–85% úspěšnosti. Mezi charakteristické znaky snímků vytvořených AI patří například příliš „hladká“ nebo repetitivní textura kostní tkáně, ostré kontury měkkých tkání, příliš uniformní šum pozadí nebo absence přirozených drobných asymetrií.3–5
Studie vědců ze Stanfordovy univerzity publikovaná na konci března v časopisu Science naznačuje, že přehnané vychvalování od chatbotů poháněných AI podporuje neomalené chování v mezilidských interakcích.
Výzkumníci pro svůj experiment využili osobní dilemata přispěvatelů diskutovaná ve vlákně „Am I the Asshole?“ (volně přeloženo: „Chovám se jako idiot?“) na populárním diskusním serveru Reddit. Vlákno by mělo sloužit k získávání upřímné zpětné vazby k chování účastníků v různých konfliktech. Vědci tyto scénáře prezentovali 11 modelům AI a zjistili, že zatímco lidští diskutující tazateli odpovídali, že není idiot a jeho činy jsou oprávněné, asi jen ve 39 % případů, AI chatboti tazatele ospravedlňovali ve více než 80 %.
Autoři výzkumu následně požádali 800 lidských účastníků studie, aby si vybavili nedávný konflikt s jinou osobou, u kterého si nebyli jistí, zda jsou v právu, a prodiskutovali jej s přiděleným AI chatbotem. Ukázalo se, že účastníci diskutující s více podlézavým modelem (odpovídajícím v duchu „Máš pravdu!“, a to i v případě nelegálního či škodlivého chování) měli oproti dotázaným, jimž byl přidělen méně podlézavý model („Chápu tě, ale...“), o čtvrtinu nižší ochotu uznat svou chybu a o 10 % nižší ochotu se protistraně omluvit. Svému chatbotovi navíc projevovali větší důvěru, přisuzovali mu vyšší kvalitu a byli ochotnější jej v budoucnu znovu využít.6, 7
Zdá se, že japonští vědci narazili na limit sériového klonování savců. Dospěli k němu po 20 letech, 58 odchovaných generacích a 30 tisících pokusů o sériové klonování jedné myši. Výsledky studie nedávno publikované v časopisu Nature Communications naznačují, že nepohlavní rozmnožování je u myší (a pravděpodobně i dalších savců) neudržitelné. Myší klony sice vypadaly normálně a dožívaly se stejného věku jako běžné myši, v jejich genomu ale docházelo k nezvykle rychlé akumulaci rozsáhlých mutací, a to včetně ztráty celého chromosomu. Právě změny v DNA zřejmě vedly k selhání následných klonovacích pokusů.
Hlavní autor studie, reprodukční biolog Teruhiko Wakayama, byl přitom první, komu se v roce 1997 podařilo naklonovat myš pomocí záměny jádra jednobuněčného embrya za jádro somatické buňky. Od té doby připravil myší klony z buněčných jader odebraných živým myším, mrtvým myším, mrtvým myším skladovaným 16 let v mrazáku, a také z lyofylizovaných buněk nebo buněk nalezených v myší moči. Jeho týmu se nedávno podařilo fertilizovat myší embrya pomocí lyofylizovaných spermatozoí, která strávila 6 let obíháním Země na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Vysněným cílem laboratoře je trvalá prezervace genofondu všech živočichů. Zdá se však, že dosáhnout toho sériovým klonováním jediného zvířete nebude možné.8, 9
(este)
Zdroje:
1. Durkin N., Hall G. T., Lutman R. et al. Functional integration of an autologous engineered esophagus in a large-animal model. Nat Biotechnol 2026 Mar 20, doi: 10.1038/s41587-026-03043-1 [Epub ahead of print].
2. Fieldhouse R. Lab-grown oesophagus restores pigs' ability to swallow. Nature 2026 Apr; 652 (8108): 17, doi: 10.1038/d41586-026-00936-8.
3. Tordjman M., Yuce M., Ammar A. et al. The rise of deepfake medical imaging: radiologists' diagnostic accuracy in detecting ChatGPT-generated radiographs. Radiology 2026; 318 (3): e252094, doi: 10.1148/radiol.252094.
4. Ahart J. These medical X-rays are all deepfakes − and they fool even radiologists. Nature 2026 Apr; 652 (8108): 20, doi: 10.1038/d41586-026-00892-3.
5. Tordjman M., Yuce M. Sharpen your radiograph radar. Detect AI fakes before they reach the clinic. Interaktivní kvíz dostupný na: https://noneedanick.github.io/DeepFakeXRay
6. Cheng M., Lee C., Khadpe P. et al. Sycophantic AI decreases prosocial intentions and promotes dependence. Science 2026 Mar 26; 391 (6792): eaec8352, doi: 10.1126/science.aec8352.
7. Hutson M. Chats with sycophantic AI make you less kind to others. Nature 2026 Mar 26, doi: 10.1038/d41586-026-00979-x [Epub ahead of print].
8. Wakayama S., Ito D., Inoue R. et al. Limitations of serial cloning in mammals. Nat Commun 2026 Mar 24; 17 (1): 2495, doi: 10.1038/s41467-026-69765-7.
9. Ledford H. Can a mouse be cloned indefinitely? Decades-long experiment has answers. Nature 2026 Apr; 652 (8108): 14−15, doi: 10.1038/d41586-026-00945-7.
