Představte si, že každý obličej vidíte zdeformovaný. Pro ty, kteří trpí velmi vzácnou poruchou označovanou jako prosopometamorfopsie (PMO), je to realita. Výraz prosopo pochází z řeckého označení pro obličej (πρόσωπον, prósōpon), zatímco metamorphopsia (μεταμορφοψία) odkazuje na zkreslené vnímání. Konkrétní symptomy PMO se liší případ od případu a zahrnují různé deformace obličejových rysů. Takto zkreslené vnímání může přetrvávat dny i roky.
Skutečnost, že se u pacienta z publikované kazuistiky jedná o unikátní případ – kdy dotyčný vnímá zkreslení obličejů v reálu, ale nikoli při pohledu na obrázky či fotografie, umožnilo vytvořit přesné vizualizace jeho vnímání v reálném čase.
Pacient, 58letý muž, si stěžoval, že po dobu 2,5 roku vidí lidské obličeje „deformované“ a připadají mu „démonické“. Uvedl, že tato zkreslení – silně protažené rysy obličeje s hlubokými rýhami v tváři – byly přítomny na obličeji každé osoby, se kterou se setkal, ale ostatní předměty jako domy nebo auta vidí normálně. Deformované obrazy tváří byly pro něj zpočátku nepříjemné, ale později si zvykl. I přes uvedené vjemy byl schopen lidi rozpoznat a jeho vnímání nebylo provázeno bludným zkreslením jejich identity.
Pacient měl v anamnéze bipolární afektivní poruchu a posttraumatickou stresovou poruchu. Navíc prodělal ve věku 43 let vážné poranění hlavy, které vedlo k hospitalizaci. Nejspíš u něj také došlo k otravě oxidem uhelnatým, a to čtyři měsíce před začátkem symptomů PMO. Nebyly mu předepsány žádné léky a negoval užívání ilegálních látek.
Neuropsychologické testy nepotvrdily abnormality kognitivních funkcí. Neměl poruchu zrakové ostrosti ani barevného vidění. Sken celého mozku metodou magnetické rezonance ukázal okrouhlou lézi v oblasti hippocampu. Podle neurologa mohlo jít o arachnoidální cystu, jejíž velikost se po ročním kontrolním vyšetření nezměnila.
Většina pacientů s PMO vidí tváře druhých zkresleně nezávisle na tom, zda jsou virtuální či reálné. Případ tohoto pacienta je proto obzvlášť vzácný a poskytl jedinečnou příležitost znázornit jím vnímané deformace. Autoři studie ukázali pacientovi fotografie několika osob na obrazovce počítače, přičemž se současně díval na reálné obličeje těchto lidí. To umožnilo výzkumníkům získat od pacienta zpětnou vazbu, jak se jeho vnímání liší (obrázek).
Obr. Vizualizace obličejového zkreslení u prosopometamorfopsie. Počítačem vytvořené obrázky deformace mužského obličeje (nahoře) a ženského obličeje (dole), jak je vnímal pacient ve studii. Foto: Mello A. et al.1
Prosopometamorfopsie je vzácná neurologická porucha charakterizovaná změněným vnímáním tváří. Etiologie této poruchy je rozmanitá a může se objevit v souvislosti s poraněním hlavy, cévní mozkovou příhodou, epilepsií, migrénou či užitím halucinogenů. Přítomná může být i bez detekovatelných strukturálních změn mozku.
Autoři studie získali informace i od dalších pacientů s PMO, z nichž někteří uváděli, že sice navštívili lékaře, ale bylo jim diagnostikováno jiné onemocnění. „Od několika osob s PMO jsme slyšeli, že jim psychiatři diagnostikovali schizofrenii a zahájili léčbu antipsychotiky. Není neobvyklé, že lidé s tímto problémem o něm mlčí právě proto, aby jejich symptomy nebyly pokládány za příznak psychiatrického onemocnění,“ vyzdvihl spoluautor výzkumu dr. Brad Duchaine. Autoři doufají, že zvýší povědomí o této vzácné a zajímavé poruše.
(asa)
Zdroje:
1. Mello A., Stehr D., Bujarski K., Duchaine B. Visualising facial distortions in prosopometamorphopsia. Lancet. 2024; 403 (10432): 1176, doi: 10.1016/S0140-6736(24)00136-3.
2. Amy Olson. Devil in the details: the visual world of prosopometamorphopsia. Neurosciencenews, March 22, 2024. Dostupné na: https://neurosciencenews.com/prosopometamorphopsia-visual-neuroscience-25796
