V předběžném průzkumu provedeném na vzorku 500 osob 76 % respondentů uvedlo, že když se dozvědí pozitivní zprávu, okamžitě ji sdělí někomu dalšímu. Existuje však mnoho pozitivních událostí, které po nějakou dobu uchovávají v tajnosti; namátkou třeba těhotenství, žádost o ruku nebo nákup drahého dárku k narozeninám.
Tým výzkumníků pod vedením Michaela Slepiana se proto rozhodl ověřit hypotézu, zda je udržování tajností vyčerpávající samo o sobě, nebo zda záleží na významu konkrétního tajemství. V souboru 2800 účastníků zkoumali, co lidi k udržování tajemství motivuje a jak se liší účinek tajení pozitivních novinek od utajování negativních či zahanbujících zpráv.
V první studii dostali účastníci seznam necelých 40 často se vyskytujících pozitivních novinek, například že někdo obdržel dobré zprávy o svém zdravotním stavu nebo se mu podařilo dokončit smysluplný úkol. Z tohoto seznamu měli vybrat ty informace, které se jich v současnosti týkají. Účastníci v průměru udávali 14–15 pozitivních zpráv, z nichž 5–6 drželi v tajnosti.
První skupina poté měla přemýšlet o dobrých zprávách, jež uchovává v tajnosti, zatímco druhá přemýšlela o dobrých zprávách, o nichž jejich okolí ví. Obě skupiny měly zhodnotit, jak energičtí a v jak dobré náladě se v souvislosti s danou zprávou cítí a zda mají v plánu se o ni s někým podělit. Energie účastníků přemýšlejících o tajnostech byla vyšší než u osob věnujících se „veřejným“ novinkám. Pokud měli tito jedinci v úmyslu novinku někomu sdělit, cítili také větší příliv energie, a to bez ohledu na to, zda se jednalo o tajemství, nebo ne.
Dále se ukázalo, že pokud respondenti byli nuceni tajemství udržet vlivem vnějších okolností (zaneprázdněný partner apod.), vnímali to jako vyčerpávající. Pokud se naopak sami rozhodli novinku nesdělovat (například chtěli někoho překvapit), cítili se více nabiti energií.
V další studii si účastníci měli vybavit jedno ze svých aktuálních tajemství – pozitivní, negativní nebo blíže nespecifikované. Poté měli odpovědět na otázku, zda tuto informaci zatajují sami kvůli sobě, nebo zda ji musejí tajit kvůli vnějším okolnostem. Následně hodnotili, do jaké míry se v souvislosti s tímto tajemstvím cítí veselí, šťastní, potěšení a v dobré náladě.
Podle očekávání se ukázalo, že se lidé v souvislosti s pozitivními tajnostmi cítili dobře. Častěji si je také nechávali pro sebe proto, že sami chtěli, a nikoliv pod tlakem vnějších okolností. Právě aktivace vnitřní motivace by mohla být faktorem, kvůli kterému pozitivní tajemství vnímáme jako energetizující.
Autoři studie došli k závěru, že lidé si často nechávají pozitivní zprávy pro sebe kvůli svému vlastnímu potěšení. Někdy vynakládají velké úsilí na to, aby pak tajemství vyzradili co nejvíce strhujícím způsobem. Takový moment překvapení může být velmi příjemný, zároveň je však překvapení tou nejprchavější z našich emocí. Slovy dr. Slepiana: „Mít čas navíc – dny, týdny nebo dokonce déle – na to, abychom si představovali radostné překvapení na tváři druhého člověka, nám umožňuje pobýt v tomto vzrušujícím okamžiku o něco déle, i když je to jen v naší mysli.“
(este)
Zdroje:
1. Slepian M. L., Greenaway K. H., Camp N. P., Galinsky A. D. The bright side of secrecy: the energizing effect of positive secrets. J Pers Soc Psychol 2023 Nov; 125 (5): 1018–1035, doi: 10.1037/pspa0000352.
2. Reynolds E. Keeping secrets isn’t always a bad thing. British Psychological Society, 2024 Jan 11. Dostupné na: www.bps.org.uk/research-digest/keeping-secrets-isnt-always-bad-thing
3. Novak K. The energizing power of keeping good secrets. Neuroscience News 2023, Nov 13. Dostupné na: https://neurosciencenews.com/secrets-energy-psychology-25202
