Bolestmi hlavy trpí asi polovina populace – nejčastěji jde o tenzní bolesti nebo migrénu. Podle epidemiologických studií se migréna vyskytuje u žen 3−4× častěji než u mužů. Tento fakt bývá vysvětlován většinou hormonálními vlivy a menstruačním cyklem. Ukazuje se však, že predispozici k migréně patrně ovlivňuje více faktorů, které se projevují genetickými i epigenetickými mechanismy. Roli tak hrají hormony, struktura mozku, genetický polymorfismus či mutace, životní události, stres i neuronální aktivita. Všechny tyto faktory jsou navzájem propojené a vzájemně se ovlivňují.
Navzdory mnohaletému výzkumu není znám jednoznačný etiologický faktor, který by vysvětloval podstatný rozdíl mezi pohlavími, co se týče výskytu migrény. Zdá se však, že ženy popisují své příznaky jinak než muži a pravděpodobně také jiné příznaky zakoušejí.
Charakteristické symptomy doprovázející migrénu (nauzea, zvracení, fonofobie, fotofobie, kožní alodynie) jsou častější u žen než u mužů. Ženy uvádějí delší trvání ataky a vyšší intenzitu bolesti než muži. Ženy s migrénou také mají více duševních komorbidit (úzkost a deprese), zatímco muži více somatických poruch (např. obezita). Migréna s aurou je pak obvyklejší u mužů, ať již jde o zrakovou, senzomotorickou či kombinovanou.
Protože klasifikační systém upřednostňuje ženské příznaky, je možné, že méně zachycuje ty mužské. Důsledkem pak je, že migréna je u mužů poddiagnostikována. Podle některých odborníků je proto nezbytné přijmout novou definici migrény. V úvahu je třeba vzít rovněž skutečnost, že migréna je epizoda, nikoliv záchvat, který mívá náhlý začátek.
Migréna patrně nebývá dostatečně diagnostikována ani u žen. Jedním z důvodů může být fakt, že se jí optimálně nevěnují odborníci na menopauzální medicínu a ženy o tomto problému dostatečně neinformují ani své praktické lékaře. Migrénu tak mnohdy řeší volně prodejnými analgetiky, jako je paracetamol, případně jinými přípravky, které však nejsou určeny pro léčbu migrény. Již dřívější studie (Chronic Migraine Epidemiology and Outcomes (CaMEO), která analyzovala data od téměř 90 tisíc účastníků, ukázala, že jen necelých 5 % osob s chronickou migrénou konzultovalo svůj problém s lékařem a obdrželo adekvátní léčbu.
Je třeba, aby odborníci různých specializací byli více informováni o diagnostice bolestí hlavy a umožnili tak lepší záchyt tohoto onemocnění a správnou intervenci. Léčba migrény existuje, ale pokud ji pacienti nedostanou, není jim nic platná.
(asa)
Zdroje:
1. Costandi M. Is migraine really gender specific? Medscape, 2023 Dec 12. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/migraine-really-female-disorder-2023a1000v35
2. Dodick D. W., Loder E. W., Manack Adams A. et al. Assessing barriers to chronic migraine consultation, diagnosis and treatment: results from the Chronic Migraine Epidemiology and Outcomes (CaMEO) study. Headache 2016; 56 (5): 821–834, doi: 10.1111/head.12774.
3. Allais G., Chiarle G., Sinigaglia S. et al. Gender-related differences in migraine. Neurol Sci 2020; 41 (Suppl. 2): 429–436, doi: 10.1007/s10072-020-04643-8.
