U pacientů s onemocněním COVID-19 existuje vazba mezi nadváhou či obezitou a rizikem hospitalizace, nebo dokonce nutnosti léčby na jednotce intenzivní péče. Většina zemí má již nyní prevalenci nadváhy, respektive obezity přes 20 %. Navíc opatření přijatá ke zmírnění pandemie s sebou přinášejí mimo jiné omezení pohybu a řady ekonomických aktivit. Důsledky zvýšeného příjmu stravy, změn jídelníčku, poklesu fyzické aktivity a práce z domova budou znamenat dlouhotrvající dopad na zdraví populace, a to i nad rámec šíření viru SARS-CoV-2.
Na základě dat 285 817 pacientů z U.K. Biobank bylo zjištěno, že nadváha zvyšuje riziko COVID-19 o 44 % (relativní riziko [RR] 1,44; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,08-1,92; p = 0,01), a obezita jej dokonce téměř zdvojnásobuje (RR 1,97; 95% CI 1,46-2,65; p < 0,0001). Vzhledem k metodologickým limitacím této studie (pouze 0,5 % účastníků bylo otestováno na přítomnost COVID-19) by možná bylo přesnější vyjádřit pravděpodobnost takto: riziko obézních jednotlivců být COVID-19-pozitivní je o 46 % vyšší než u neobézních (poměr šancí [OR] 1,46; 95% CI 1,30-1,65; p < 0,0001).
Mezi pacienty diagnostikovanými s COVID-19 byla prevalence hospitalizovaných obézních jedinců mnohem vyšší než prevalence hospitalizovaných neobézních, jak potvrdila analýza dat z 19 studií (OR 2,13; 95% CI 1,74-2,60; p < 0,0001). Mezi symptomatickými pacienty byl rovněž vyšší výskyt závažných až kritických stavů u populace s vyšším BMI. Všechny studie uváděly, že u diagnostikovaných pacientů s obezitou byla větší pravděpodobnost přijetí na JIP (podle autorů analýzy je tato pravděpodobnost vyšší o 74 %).
Pokud jde o asociaci obezity a prognózy průběhu onemocnění COVID-19, výsledky studií se v tomto bodu lišily, podle některých dokonce obezita snižovala nemocniční mortalitu. Souhrnná data ze 35 studií však ukazují vyšší pravděpodobnost nepříznivých výsledků u obézních pacientů, s rizikem mortality o 48 % větším (OR 1,48; 95% CI 1,22-1,80; p < 0,001).
Obezita s sebou přináší hned několik rizikových faktorů, které se týkají rovněž rizikového průběhu COVID-19: hypertenzi, dyslipidémii, diabetes mellitus 2. typu a chronická onemocnění ledvin či jater. Obezita je metabolické onemocnění charakterizované změnami metabolismu včetně inzulinové rezistence, zvýšené sérové glukózy, změnami v adipokinech (např. zvýšený leptin a snížený adiponektin) a chronickým mírným zánětem.
Nekontrolované hladiny sérové glukózy mohou poškodit funkci buněk imunity buď přímo, nebo nepřímou cestou generováním oxidantů a produktů glykace. Stejně tak jsou signalizace inzulinu a leptinu rozhodující při zánětlivé efektorové odpovědi T lymfocytů pro upregulaci buněčné glykolýzy, která podpoří vznik cytokinů (IFN-γ ,TNF-α aj.). Nadměrná prozánětlivá produkce cytokinů například vyvolává akutní poškození plic (ALI) nebo syndrom akutní dechové tísně (ARDS), což jsou dvě hlavní příčiny morbidity a mortality dospělých s nemocí COVID-19. Zánětlivou odpověď může podporovat i konzumpce omega-6 mastných kyselin a cholesterolu. Tyto metabolické faktory určují funkční odpověď na patogeny, jako je SARS-CoV-2.
Závažnost COVID-19 ovšem potencují nejen metabolické faktory, ale i fyzické vlastnosti obézních. Obstrukční spánková apnoe a jiné respirační dysfunkce zvyšují riziko pneumonie spojené s hypoventilací, plicní hypertenze a srdeční stres. Mimo to velký obvod pasu a vyšší BMI znesnadňuje nemocniční péči včetně podpůrné terapie (intubace, ventilace...).
Výše zmiňované ovlivnění imunitního systému metabolickými faktory u obézních jednotlivců se dotýká také problematiky vakcinace. Například v případě chřipky mají obézní i štíhlí očkovaní srovnatelné titry protilátek proti chřipce 30 dní po očkování, po roce od očkování však mají obézní jedinci oproti štíhlým signifikantně méně protilátek. Obézní očkovaní mají ve srovnání se štíhlými narušenou produkci klíčových zánětlivých cytokinů (IFN-γ a granzymu B) CD4 a CD8 T lymfocyty. I přes velikou protilátkovou odpověď mají obézní 2× větší riziko výskytu chřipkových onemocnění. Z toho se dá usuzovat, že u obézních pacientů nejspíš i vakcína proti COVID-19 poskytne nižší míru ochrany.
Nabízí se přece jen nějaké východisko? Podle vedoucího pracovní skupiny preventabilních onemocnění při Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP MUDr. Jozefa Čupky, MPH, je důležité dodržovat několik jednoduchých opatření − nepropadat panice, jíst zdravě a nepřestat s pohybem úplně. „V populaci máme 30 % neurotických lidí, které nejistá situace v čase pandemie přirozeně velmi stresuje. Cvičením se vyplavují hormony štěstí, které proti stresu bojují. Doporučuji chodit běhat, procházet se v přírodě alespoň 40 minut nebo cvičit doma. Důležité je také komunikovat s ostatními a vytvořit si i třeba jen úzkou skupinku lidí, se kterými je možné se potkávat, jelikož člověk je ze své podstaty tvor společenský,″ uzavírá MUDr. Čupka.
(saz)
Zdroje:
1. Popkin B. M., Du S., Green W. D., et al. Individuals with obesity and COVID-19: a global perspective on the epidemiology and biological relationships. Obes Rev 2020; 21 (11): e13128, doi: 10.1111/obr.13128.
2. Koronavirus drtí obézní pacienty. Tisková zpráva. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 12. 10. 2020. Dostupné na: https://feedit.cz/2020/10/12/koronavirus-drti-obezni-pacienty
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
