Perorální antidiabetika, průvodce ošetřujícího lékaře
(Z odborné literatury)

Diabetes mellitus typu 2 (DM2) patří k civilizačním chorobám s enormním nárůstem počtu nemocných. Z logiky věci tak vyplývá, že onemocnění představuje vysoký potenciál pro vědecký výzkum především v oblasti genetiky onemocnění a patofyziologie glykoregulace a s tím spojeného směřování k vývoji nových farmak a jejich uplatnění na snížení hladiny glykemie. Rozšiřuje se proto i nabídka knih věnujících se obsáhle problematice diabetu. Kniha prof. Haluzíka Perorální antidiabetika má podobný záměr, avšak činí tak v podobě stručného přehledu v současnosti dostupných antidiabetik. Seznamuje i s farmaky, která se do klinické praxe dostanou záhy (nejblíže tomu jsou glifloziny).

Autor se v knize nejprve věnuje obecnému úvodu do problematiky (epidemiologie, diagnostika, patofyziologie DM2). V další samostatné kapitole připomíná nezbytnost dodržování režimových opatření (dieta, fyzická aktivita, léčba přidružených onemocnění), což je nutno stale zdůrazňovat a brát v úvahu i v případě moderních farmak jako DPP4, GLP1.

Následuje přehledu a stručné charakteristiky perorálních antidiabetik, rozebírány jsou jejich výhody a nevýhody. Řeší se vlastní algoritmus farmakoterapie, optimální lék pro recentního diabetika, intenzifikace léčby při nedosažení optimální kompenzace. Za hranici, při níž se léčba přehodnocuje a intenzifikuje, je považována hladina glykovaného hemoglobinu 53 mmol/mol a výše. I v této knize je zastáván názor, že čím více se přiblížíme u nově diagnostikovaných diabetiků normálním hodnotám glykemie, tím větší je šance na dlouhodobé snížení makrovaskulárních i mikrovaskulárních komplikací. Zatímco nasazení metforminu představuje pilíř léčby, o léku 2. volby do kombinace rozhodují délka trvání diabetu, věk pacienta a pozdní komplikace, přítomné komorbidity a také preference pacienta. Rozhodovacího procesu o výběru farmaka by se tedy měl zúčastnit i pacient.

Závěrečná kapitola se zabývá nejčastějšími chybami v diagnostice a léčbě DM2. Autor se pozastavuje často nad pozdní diagnostikou diabetu, přehlédnutím či podceňováním mírné hyperglykemie, která je mnohdy označována jako tzv. lehká cukrovka. Dále zdůrazňuje často nesprávné pořadí v nasazení antiadiabetik či chybějící titraci a příliš vysoké dávky farmaka, nedostatečné sledování glykovaného hemoglobinu a ostatních biochemických parametrů včetně mikroalbuminurie, pozdní odeslání k diabetologovi a nedostatečnou edukaci, podceňování fyzikálního vyšetření a kardiovaskulárních komplikací.

Publikace prof. Haluzíka je určena k postgraduálnímu vzdělávání diabetologů, internistů, praktických lékařů a lékařů prakticky všech specializací, kteří se s diabetiky setkávají a chtějí si obohatit své vědomosti. Kniha vyšla v brožované podobě, v tradičně kvalitním grafickém a tiskařském zpracování nakladatelství Maxdorf.

MUDr. Jana Pecová

www.fnusa.cz

e-mail: jana.pecova@fnusa.cz

Doručeno do redakce: 7. 7. 2013