Hazardní hry a pracovní prostředí


Gambling and the work environment

Nešpor K.
, Scheansová A.: Gambling and the work environment

Gambling in the Czech Republic is a big societal problem which significantly affects the workplace. In this paper we describe how to play gambling manifested in the work environment and what is risk. We also offer ways to prevent damage applied by the gambling in the workplace.

Key words:
gambling, pathological gambling, work environment, short intervention.


Autoři: K. Nešpor 1;  A. Scheansová 2
Působiště autorů: Odděleni léčby závislostí – muži Primář: MUDr. Karel Nešpor, CSc. Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha Ředitel: MUDr. Martin Hollý 1;  Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha Ředitel: MUDr. Zdeněk Hadra 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2010; 90(6): 362-364
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Hazardní hra představuje v České republice velký celospolečenský problém, který se podstatným způsobem dotýká i pracovního prostředí. V tomto sdělení zmiňujeme, jak se hazardní hraní projevuje v pracovním prostředí a jaká má rizika. Nabízíme také možnosti, jak předcházet škodám působeným hazardní hrou v pracovním prostředí.

Klíčová slova:
hazardní hry, patologické hráčství, pracovní prostředí, krátká intervence.

Úvod

Přesná data týkající se počtu patologických hráčů v České republice nejsou známa, naprostá většina těchto lidí se neléčí a studie zjišťující výskyt patologického hráčství v neklinické populaci nejsou k dispozici. V  předchozí práci Kolik je v České republice patologických hráčů (6) jsme odhadli počet patologických hráčů u nás až na 100 000 osob. Počet lidí, kteří nejsou patologickými hráči, ale mají s hazardní hrou problémy, může být přibližně 2 až 3 x vyšší. Od roku 2005, kdy byla publikována tato práce, se situace nezlepšila, ale naopak vzrostly rozšířenost hazardních her a objem do nich vkládaných peněz. To přináší negativní důsledky ve zdravotní, sociální i ekonomické oblasti.

V této práci zmíníme rizika hazardních her pro pracovní prostředí. Velká většina patologických hráčů je zaměstnaná. Čtenář se s nimi může setkat jako lékař, učitel, nadřízený, kolega, zákazník nebo obchodní partner.

Rizika hazardních her v pracovním prostředí

Některé profese jsou ve vztahu k návykovým nemocem rizikovější než jiné, a to se týká i problémů působených hazardem. K rizikovým faktorům patří např. stres, nedostatečný dohled nadřízených, velké částky peněz, které jsou pracovníkovi snadno dostupné. Riziko také zvyšují alkohol a jiné drogy v pracovním prostředí.

K velmi nebezpečným zaměstnáním patří i práce v hernách a kasinech (stres, interpersonální konflikty, ergonomická rizika, špatný vzduch a pasivní kouření, pocit fyzického ohrožení, hluk, směnný provoz, pocity odcizení).

Poměrně často se setkáváme s problémy působenými hazardní hrou u profesionálních sportovců nebo podnikatelů. Problémy s hazardní hrou se ale mohou vyskytnout i u relativně bezpečných zaměstnání a také u invalidních důchodců (3). Na základě zahraničních pramenů (1) i vlastních zkušeností lze shrnout rizika a projevy hazardních her v pracovním prostředí následovně:

Projevy problémového hazardního hraní v pracovním prostředí

  • Žádosti o dřívější vyplacení zálohy.
  • Tajnůstkářství, neochota hovořit o finančních záležitostech.
  • Vybírání neplánovaných dnů dovolené.
  • Kolísání nálad, podrážděnost.
  • Konflikty hráče se spolupracovníky kvůli dluhům vůči nim.
  • Ekonomická situace je horší, než by odpovídalo výši výdělku.
  • Exekuce na plat.
  • Návštěvy věřitelů na pracovišti nebo vzrušené telefonáty s nimi.
  • Během pracovní doby surfování na webových stránkách, které souvisejí s hazardní hrou.
  • Zabývání se v pracovní době i dalšími materiály, které se týkají hazardu (např. sportovními výsledky).
  • Nošení nebo používání symbolů, které souvisejí s hazardem.
  • Organizování sázek na pracovišti nebo častý hovor o hazardu.

Zaměstnavatel by také měl zbystřit pozornost, když zaměstnanec pracuje nepřiměřeně dlouho přesčas nebo když má jeden či více vedlejších pracovních poměrů. Signalizuje to vyšší potřebu peněz a také vyšší riziko úrazů a chyb v práci. U patologických hráčů bývá nezdrženlivý vztah k práci častý, souvisí s jejich finanční situací a někdy i s osobnostními rysy.

Rizika problémového hazardního hraní v pracovním prostředí

  • Pozdní příchody a absence, nepřiměřeně dlouhé polední přestávky. Předčasné odchody nebo vzdálení se z práce, případně lhaní.
  • Zhoršená kvalita práce.
  • Zneužívání služebního telefonu.
  • Pokusy prodat v práci osobní, případně ukradené věci.
  • Krádeže majetku zaměstnavatele a pokusy prodat jej jinde. Podle australské práce výdaje za hazardní hru v určité oblasti pozitivně korelují s kriminalitou (7). Mezi hazardní hrou a kriminalitou existuje příčinná souvislost, trestná činnost těchto pachatelů je vyšší, než by odpovídalo jejich osobnostním charakteristikám (2).
  • Zpronevěry a podvody. Používání peníze zaměstnavatele k hazardní hře.
  • Vyšší riziko korupce.
  • Vyšší riziko úrazů v důsledku vyčerpání.
  • Horší komunikace (lhaní, mlžení, vyhýbání se komunikaci, hraní komunikačních hry).
  • Vyšší riziko souběžného zneužívání alkoholu nebo jiných drog

Prevence a krátká intervence

Problém s hazardní hrou v pracovním prostředí může být stejně závažný nebo i závažnější než problém s alkoholem nebo drogami. Zaměstnavatel by měl ktivně chránit sebe i své zaměstnance. Problémům působeným hazardem je lépe předcházet. Je možné doporučit následující:

  • O nebezpečí patologického hráčství a jeho projevech zejména v rizikových zaměstnáních by měli být pracovníci informováni, aby dokázali tento problém včas rozpoznat u spoluzaměstnance nebo podřízeného.
  • Zaměstnavatel by neměl tolerovat, a tím méně podporovat jakékoliv hazardní hry na pracovišti.
  • Pracovní internet ani telefon by neměly být zaměstnanci zneužívány k hazardu.
  • Přístup k penězům zaměstnatele a dalším cennostem by měl být náležitě zabezpečen.
  • Jestliže někdo problémově hazardně hraje, nebo hrál, neměl by mít volný přístup k  prostředkům patřícím zaměstnavateli. Neměly by mu být také svěřovány úkoly, při kterých hrozí neúměrné riziko zpronevěry, krádeže nebo podvodu.
  • Patologické hráčství jako rizikový činitel je třeba brát v úvahu i v rámci vstupních prohlídek u některých profesí (např. ozbrojené síly, profese, kde se pohybují velké finanční částky apod.).
  • Prevence problémů působených hazardní hrou se prolíná a potencuje s prevencí škod působených alkoholem v pracovním prostředí (5).
  • Lze také doporučit prevenci profesionálního stresu (např. nácvik relaxačních technik, dovednosti rozhodování, plánování času, vhodné pohybové aktivity).
  • Ve výhodě je zaměstnavatel, který dokáže problém s hazardní hrou u zaměstnance včas rozpoznat a intervenovat. Jestliže hazard působí zaměstnanci pracovní problémy, může zaměstnavatel podmínit trvání pracovního poměru náležitou léčbou a abstinencí od hazardní hry. Informace o tom, kam se obrátit o pomoc, lze získat na některé z místních linek telefonické pomoci nebo v místní ambulanci pro léčbu návykových nemocí (někde se tato zařízení jmenují AT poradny).
  • Jestliže má majitel firmy problém s hazardní hrou a řádně se neléčí, zaměstnanci by se měli připravit na komplikace a uvažovat o změně místa. Finanční krize a krachy bývají v takovém případě časté. Velká obezřetnost je namístě i v případě problémového hazardního hraní u společníka nebo obchodního partnera.

Poznámky k léčbě

Doporučuje se kombinovat profesionální pomoc a svépomoc, tj. svépomocné příručky a účast v organizaci Anonymní alkoholici, i když se nejedná o souběžný alkoholový problém, podobná organizace Anonymní hráči je totiž mnohem méně rozšířena. Profesionální léčba může posilovat motivaci, nabízet kognitivně-behaviorální psychoterapii a poradenství, desenzitizace ve fantazii (nahrávka desenzitizace je volně na www.drnespor.eu), nácvik rozhodování a sociálních dovedností, rodinnou terapii. Lze použít i léky, které mírní craving (bažení) po hazardní hře, nejčastěji se v této indikaci podávají antidepresiva, a to i u pacientů bez známek deprese.

Další informace najdou zájemci v knize „Už jsem prohrál dost“(4), která je zdarma ke stažení na adrese <a href="http://www.drnespor.eu">www.drnespor.eu.</a> Odkaz na související video „Osudy peněz hazardních hráčů“ (<a href="http://www.youtube.com/watch?v=Mn3b2HAIZAk">www.youtube.com/watch?v=Mn3b2HAIZAk)</a>
Další informace najdou zájemci v knize „Už jsem prohrál dost“(4), která je zdarma ke stažení na adrese <a href="http://www.drnespor.eu">www.drnespor.eu.</a> Odkaz na související video „Osudy peněz hazardních hráčů“ (<a href="http://www.youtube.com/watch?v=Mn3b2HAIZAk">www.youtube.com/watch?v=Mn3b2HAIZAk)</a>

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická léčebna Bohnice
Odd. léčby závislostí – muži
181 02 Praha 8
www.drnespor.eu


Zdroje

1. Connecticut Council on Problem Gambling. Gambling and workplace. www.ccpg.org/audiences/workplace.html; accessed 10. 6. 08.

2. Meyer, G., Stadler, M.A. Criminal Behavior Associated with Pathological Gambling. Journal of Gambling Studies 1999, 15(1), p. 29-43

3. Morasco, B.J., Petry, N.M. Gambling problems and health functioning in individuals receiving disability. Disabil. Rehabil. 2006, 28(10), p. 619-623.

4. Nešpor, K. Už jsem prohrál dost. Praha: Sportpropag 2006, 130 s.

5. Nešpor, K. Škody působené alkoholem a jejich prevence. České pracovní lékařství 2008, 6(1), s. 17-21.

6. Nešpor, K., Csémy, L. Kolik je v České republice patologických hráčů. Čas. lék. čes. 2005, 144, 10, s. 706-707.

7. Wheeler, S.A., Round, D.K., Sarre, R. et al. The influence of gaming expenditure on crime rates in South Australia: a local area empirical investigation. J. Gambl. Stud. 2008, 24(1), p. 1-12.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 6

2010 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se