#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Dvě stě kochleárních implantací na Klinice ORL a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové


Autoři: J. Dršata ;  Viktor Chrobok ;  Lukáš Školoudík ;  P. Krejzlová;  L. Bauer ;  M. Okluský ;  J. Odstrčilík ;  S. Svobodová ;  J. Šíma ;  J. Ježková ;  L. Kozáková ;  D. Stránská
Působiště autorů: Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, FN Hradec Králové
Vyšlo v časopise: Otorinolaryngol Foniatr, 75, 2026, No. 2, pp. 184-185.
Kategorie: Dopis redakci
doi: https://doi.org/10.48095/ccorl2026184

V roce 2025 dosáhlo Implantační centrum FN Hradec Králové (IC FNHK) dvousté implantace. Pracoviště se zabývá léčbou jak dospělých, tak i dětských pacientů se sluchovým postižením. Zvláštní důraz je kladen na včasný záchyt nedoslýchavosti v dětském věku, který vychází z dnes již dobře propracovaného systému včasné detekce a intervence (EHDI). Tento přístup navazuje na dlouhodobé aktivity ORL kliniky v Hradci Králové, která patří mezi hlavní iniciátory a tvůrce současného systému screeningu sluchu novorozenců v České republice [1–3].

Z 200 kochleárních implantací bylo provedeno 81 zákroků u mužů a 119 u žen, z toho 72 u dětí a 128 u dospělých. Z celkem 72 implantací u předškolních dětí je průměrný věk v době implantace 2,2 let (medián 2 roky, minimum 10 měsíců). Nejstarší dospělý byl implantován v 79 letech věku.

Vlastnímu operačnímu výkonu předchází vyšetření několika specializací. K základním vyšetřením patří audiometrie k posouzení audiologických kritérií pro kochleární implantaci. Za klíčové považujeme zhodnocení komunikačních schopností (resp. předpokladů u dětí) klinickým logopedem a vyloučení závažných psychologických překážek implantace (klinicko-psychologické vyšetření). Ze zobrazovacích vyšetření provádíme CT (zhodnocení přístupových cest a vyloučení zánětu) i MR (vyloučení léze sluchového nervu, drah a center). U pacientů s nejasným vznikem hluchoty je indikováno genetické vyšetření –⁠ to bylo pozitivní v 58 % případů (87 ze 151 indikovaných vyšetření). Nejčastěji se jednalo o mutace v genu GJB2 (graf 1). Doplňujícími jsou vyšetření vestibulární, neurologické a oční. K pooperační verifi -⁠ kaci postavení elektrodového svazku využíváme cone-beam CT [4].

Graf 1. Etiologie hluchoty uživatelů kochleárního implantátu v IC FNHK (n = 200; 2016–2025). Graph 1. Etiology of hearing loss among cochlear implant users at the IC FNHK (N = 200; 2016–2025).
Etiologie hluchoty uživatelů kochleárního implantátu v IC FNHK (n = 200; 2016–2025). Graph 1. Etiology of hearing loss among cochlear implant users at the IC FNHK (N = 200; 2016–2025).

IC FNHK implantuje systémy všech výrobců dostupných v Česku téměř rovnoměrně, 76 (38 %) uživatelů má systém Cochlear, 67 (33,5 %) pacientů se rozhodlo pro Advanced Bionics a 57 (28,5 %) si zvolilo MEDEL. Při operacích pacientů se zachovanými zbytky sluchu je používána peroperační elektrokochleografie (41 nemocných). Robotické rameno při zavádění elektrodového svazku bylo využito u 26 pacientů [5]. Součástí implantačního týmu jsou dva kofochirurgové, dva foniatři a pět bio inženýrů, dětem se věnují dvě klinické logopedky a pedaudiologické sestry.

Výsledky jsou databázovány a problematické případy jsou prezentovány na pravidelných mezioborových seminářích se zástupci nemocničního implantačního týmu spolu s kolegyněmi z místního Speciálně-pedagogického centra, pracovnicemi rané péče (Tam -⁠ -tam), zvány jsou též ambulantní logopedky regionální sítě. Od roku 2020 se počet implantovaných pacientů stabilizoval na průměru 28 implantací ročně (medián 25,5). Převážná část pacientů byla implantována oboustranně (synchronně či sekvenčně celkem 117 implantací), 83 implantací bylo jednostranných. Ze zvukových procesorů volí pacienti převážně záušní typy (n = 123, z toho 9 hybridních) nad mimoušními (n = 77).

Komplikace jsou sledovány a diskutovány v rámci implantačního týmu. Standardně zavádíme elektrodový svazek skrz okrouhlé okénko labyrintu, avšak u deseti nemocných (5 %) bylo pro obtížné anatomické poměry provedeno zavedení elektrodového svazku kochleostomií, třikrát bylo potvrzeno parciální zavedení (2, 3 a 4 elektrody extrakochleárně). Dočasné pooperační problémy (chuť, hybnost tváře nebo závratě) mělo 14 nemocných (7 %); u dvou nemocných (1 %) byla potřeba operace ve dvou dobách, žádný z pacientů neměl komplikace s trvalými následky. V dlouhodobém sledování není žádný non-user, minimální doba užívání procesoru je 4 hod denně (průměr a medián 12 hod, maximum 18 hod), což dokládá vysokou účinnost této korekce sluchu (graf 2). Ve dvanácti případech (6 %) však rehabilitaci komplikuje rozvoj neurovývojového onemocnění (vývojová dysfázie, porucha autistického spektra), u pěti uší (2,5 %) se objevila jiná komorbidita.

Graf 2. Užívání zvukového procesoru v dlouhodobém sledování v IC FNHK (n = 95, 2016–2025). Zobrazeny hodiny užívání denně: maximum, horní vnější kvartil, medián, průměr, dolní kvartil a minimum. Graph 2. Sound processor usage in a long-term follow-up study at the IC FNHK (N = 95, 2016–2025). Shown are hours of daily usage: maximum, upper quartile, median, mean, lower quartile, and minimum.
Užívání zvukového procesoru v dlouhodobém sledování v IC FNHK (n = 95, 2016–2025). Zobrazeny hodiny užívání denně: maximum, horní vnější kvartil, medián, průměr, dolní kvartil a minimum. Graph 2. Sound processor usage in a long-term follow-up study at the IC FNHK (N = 95, 2016–2025). Shown are hours of daily usage: maximum, upper quartile, median, mean, lower quartile, and minimum.

Kochleární implantace je v současné době standardním řešením nitroušní hluchoty u pacientů s dobrými řečovými předpoklady [6, 7]. Dvě stě kochleárních implantací v Hradci Králové potvrzuje, že se jedná o bezpečný výkon s kvalitními a transparentně doloženými výsledky. Za důležitou výzvu považujeme další rozvoj péče o pacienty s těžkou poruchou sluchu, sdílení zkušeností s ostatními pracovišti a posilování celostátních standardů. K výročí dvousté implantace patří poděkování všem kolegům i pacientům za projevenou důvěru.

Prohlášení o střetu zájmu

Autor práce prohlašuje za sebe i spoluautory, že v souvislosti s tématem, vypracováním a publikací tohoto článku nevzniká střet zájmů a od žádného komerčního subjektu nebyla přijata podpora v jakékoli formě.


Štítky
Audiologie a foniatrie Dětská otorinolaryngologie Otorinolaryngologie

Článek vyšel v časopise

Otorinolaryngologie a foniatrie

Číslo 2

2026 Číslo 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Revma Focus: Spondyloartritidy
nový kurz

Svět praktické medicíny 1/2026 (znalostní test z časopisu)

Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková

Čelistně-ortodontické kazuistiky od A do Z
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA

Cesta od prvních příznaků RS k optimální léčbě
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#