Účelnost použití streptestu v pediatrické praxi

Souhrn

David J, Konopásek P. Účelnost použití streptestu v pediatrické praxi

Správné odlišení virové a bakteriální faryngitidy je klíčové pro cílenou indikaci antibiotické léčby a omezení narůstající antibiotické rezistence. Klinické příznaky samy o sobě nedokážou spolehlivě určit etiologii, proto se v pediatrické praxi využívají rychlé antigenní testy (tzv. streptesty). Streptest představuje rychlý a většinou užitečný diagnostický nástroj, pokud je správně indikován. Jeho výsledky je vždy nutné interpretovat v kontextu klinického stavu pacienta, epidemiologické situace a dalších relevantních faktorů. Současně je třeba se vyvarovat testování v situacích, kdy můžeme detekovat pouze asymptomatické nosičství, což by mohlo vést k nesprávné indikaci antibiotické terapie.

Klíčová slova:

pediatrie – rychlé antigenní testy – streptokoková infekce

Infekce horních cest dýchacích, včetně akutní faryngitidy, patří k nejčastějším důvodům návštěvy pediatrických ambulancí. Podle údajů Státního zdravotního ústavu k lednu 2024 přesáhl počet potvrzených případů těchto respiračních infekcí v České republice 3147 na 100 000 osob ve věkové skupině 0–5 let a 1823 na 100 000 osob ve věkové skupině 6–14 let.⁽¹⁾ Ve většině případů se jedná o onemocnění virové etiologie. Bakteriální původ je zastoupen méně často, přičemž dominantním patogenem je Streptococcus pyogenes.⁽²⁾

Metody umožňující odlišení příčiny akutní faryngitidy mají klíčový význam, zejména pro správnou indikaci antibiotické léčby a omezení narůstající antibiotické rezistence. Na základě samotných klinických příznaků lze sice odhadnout virovou či bakteriální etiologii včetně té streptokokové (vizte dále), toto odlišení však nelze zpravidla provést s dostatečnou jistotou.⁽³⁾ Z tohoto důvodu se rychlé antigenní testy (Rapid Antigen Detection Test, RADT), známé také jako streptesty, stávají běžným diagnostickým nástrojem a na mnoha pracovištích standardní součástí vyšetřovacího algoritmu. Streptesty vykazují vysokou specificitu (85–99 %), jejich senzitivita (83–95 %) je však nižší než u kultivačního vyšetření (90–95 %).⁽⁴⁾

Podle aktuálních doporučení by se diagnostické testování, včetně RADT, mělo zaměřit na pacienty s klinickými projevy naznačujícími možnou streptokokovou infekci, jako jsou náhle vzniklá bolest v krku, horečka, exsudát na mandlích, zvětšené a palpačně citlivé krční uzliny a absence příznaků virové infekce (zejména kašel a rýma).⁽⁵⁾ Pro odhad pravděpodobnosti bakteriální etiologie bylo vyvinuto několik skórovacích systémů, přičemž v pediatrické praxi se nejčastěji používá tzv. Centorovo skóre a jeho modifikovaná varianta (tab. 1).⁽⁶⁾ Současně je však třeba mít na paměti, že pomocí streptestu nelze odlišit asymptomatické nosičství od skutečného původce aktuálních klinických obtíží. Totéž platí pro kultivační vyšetření. Z tohoto důvodu se testování nedoporučuje u dětí s jasně virovým klinickým obrazem ani u dětí bez klinických příznaků.^(5,6)

U jedinců s vysokým klinickým podezřením na streptokokovou faryngitidu (Centorovo skóre 3 a více) a pozitivním výsledkem streptestu se doporučuje zahájit antibiotickou terapii. Lékem první volby je penicilin.⁽⁶⁾ Při negativitě testu je u dětí starších tří let vhodné doplnit kultivační vyšetření a s případnou indikací antibiotik vyčkat do výsledku vyšetření. U dětí mladších tří let se doplnění kultivačního vyšetření nedoporučuje, neboť v této věkové skupině je výskyt streptokokového onemocnění i riziko rozvoje komplikací nízké.^(5,6) V diagnostice streptokokové faryngitidy se rovněž mohou uplatnit molekulární metody, např. přímý průkaz nukleové kyseliny původce. Jejich použití je však limitováno vyššími náklady a v běžné praxi se nepoužívají.^(3,4)

Lze tedy shrnout, že streptest představuje v pediatrické praxi potenciálně užitečný nástroj pro rychlou identifikaci možné streptokokové faryngitidy. Na druhou stranu může jeho použití vést k nesprávné indikaci antibiotické léčby v případě, že test detekuje nosičství při současném virovém onemocnění horních cest dýchacích. Výsledek streptestu je proto vždy nutné interpretovat v kontextu celkového klinického stavu pacienta, epidemiologické situace a dalších relevantních faktorů. Též je vhodné zdůraznit, že tzv. Centorovo skóre je ukazatelem pomocným, přičemž je nutno primárně vycházet z klinického obrazu, v případě nutnosti i laboratorních parametrů daného pacienta.

K zapamatování:

Akutní faryngitida je obvykle virové onemocnění, které nevyžaduje antibiotickou léčbu.

Streptest neprovádíme u dětí s jasně virovým klinickým obrazem ani u dětí bez klinických příznaků.

Při kombinaci vysokého klinického podezření na streptokokovou faryngitidu (Centorovo skóre 3 a více) a pozitivního streptestu je indikováno zahájení antibiotické terapie.