Bezpečné dětství v digitálním světě

Používání sociálních sítí a duševní pohoda v dětství a adolescenci

Singh B, Zhou M, Curtis R, Maher C, Dumuid D. Social media use and well-being across adolescent development. JAMA Pediatr 2026: e255619. doi: 10.1001/jamapediatrics.2025.5619. Online ahead of print.

(synopse článku pomocí ChatGPT s následnou redakční obsahovou validací a jazykovou úpravou)

Vztah mezi užíváním sociálních sítí a duševní pohodou adolescentů není přímočarý: nadměrné užívání představuje psychickou zátěž, ale naopak úplné chybění limituje sociální vazby. Autoři v rozsáhlé longitudinální studii v letech 2019–2022 analyzovali údaje o téměř 101 000 australských žáků ve věku odpovídajícím 4.–12. třídě. Sledovali souvislosti mezi užíváním sociálních sítí po skončení školního vyučování (od 15 do 18 hodin) a celkovou životní pohodou.

Duševní pohodu hodnotili pomocí osmi validovaných indikátorů (např. štěstí, životní spokojenost, emoční regulace) a porovnali tři skupiny adolescentů: neuživatele, střední uživatele a jedince s nejvyšší mírou užívání sociálních sítí. Výsledky analýzy ukázaly neli-
neární vztah tvaru „U“. Nejlepší duševní pohodu měli v celém rozsahu věku děti a adolescenti se střední mírou užívání sociálních sítí. Intenzivní užívání pohodu výrazně zhoršovalo, zejména u dívek v mladší adolescenci. Naopak neužívání sociálních sítí zejména v pozdní adolescenci duševní pohodu snižovalo, především u chlapců.

Studie potvrdila, že vliv sociálních sítí na duševní pohodu v pozdním dětství a adolescenci je komplexní, závisí na věku a pohlaví a nelze jej redukovat na jednoduché doporučení „méně je vždy lépe“. Všechna zjištění jsou observační a vyžadují opatrnou interpretaci, nicméně podporují koncept vyváženého, nikoli extrémního užívání digitálních médií.

Postoje k omezování smartphonů ve školách

Christakis D, Jahan Lia N, Hale L. Adult attitudes about school smartphone bans. JAMA Pediatr 2026. doi: 10.1001/jamapediatrics.2025.5736. Online ahead of print.

(synopse článku pomocí ChatGPT s následnou redakční obsahovou validací a jazykovou úpravou)

Používání smartphonů během školního vyučování se stalo významným globálním tématem. Podle kvalifikovaných odhadů žáci tráví 25–50 % času, kdy se mají věnovat školní výuce, ve skutečnosti připojení na mobilních telefonech. Také proto se zákaz jejich používání ve školách rychle šíří –⁠ podle zprávy UNESCO již v roce 2023 přibližně 40 % vzdělávacích systémů či institucí po celém světě zavedlo určitá omezení nebo zákazy.

Cílem mezinárodního průzkumu mezi dospělou populací ve 35 zemích světa bylo zjišťovat postoje veřejnosti k plošnému zákazu používání smartphonů během školního vyučování. Výsledky ukázaly, že tato opatření mají silnou podporu –⁠ více než tři čtvrtiny respondentů se zákazy souhlasí, i když mezi jednotlivými zeměmi jsou určité rozdíly.

Rodiče tyto zákazy či regulace podporují obecně silněji než bezdětní dospělí. Je tedy zřejmá role rodičovských zkušeností a rodičovských postojů. Zákazy podporují více ženy, starší lidé, rodiče, lidé s vyšší mírou životní spokojenosti a ti, kteří mají pocit, že tráví na internetu příliš mnoho času. Naopak aktivní uživatelé sociálních sítí zákazy podporují méně.

Výzkum ukázal, že klíčová není samotná osobní zkušenost se sociálními sítěmi; důležitější je vnímání jejich nadměrného užívání. Dospělí tedy projevují spíše obavy z problematického a nadměrného užívání digitálních technologií než z jejich existence jako takové.

Autoři upozorňují, že dosud nebyl jednoznačně prokázán příznivý vliv školních zákazů smartphonů na studijní výsledky a na duševní pohodu žáků. Podobně jako mnoho jiných podobných výzkumů i tato studie je limitována průřezovým designem a sebehodnocením respondentů –⁠ což je běžné u výzkumů veřejného mínění, ale neodpovídá to metodice vědecké studie. Opakovaná šetření v budoucnu umožní sledovat vývoj těchto postojů v čase. Očekáváme ale také kvalitní studie s hodnocením skutečného vlivu zákazů smartphonů ve školách na duševní pohodu, výkon a školní výsledky žáků.

První krok k právní ochraně dětí a dospívajících před působením tzv. společenských AI chatbotů

Cohen IG, De Freitas J. Mitigating suicide risk for minors involving AI chatbots –⁠ a first in the nation law. JAMA 2025. doi: 10.1001/jama.2025.23744. Online ahead of print.

(synopse článku pomocí ChatGPT s následnou redakční obsahovou validací a jazykovou úpravou)

V říjnu 2025 přijala Kalifornie zákon SB 243, první právní normu ve Spojených státech s cílem regulovat tzv. společenské chatboty využívající umělou inteligenci. Tyto systémy jsou navržené tak, aby na uživatele působily lidským dojmem a navazovaly s nimi dlouhodobé vztahy. Děti a dospívající je stále častěji využívají –⁠ mimo jiné jako náhradu osobních sociálních vztahů a jako podporu při psychické zátěži. Spolu s tím narůstají obavy, že některé chatboty mohou vyvolat emoční závislost a v ojedinělých případech přispět k sebevražednému chování dospívajících.

Zákon SB 243 ukládá provozovatelům chatbotů povinnost jasně informovat uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí, zavést jednoznačné postupy při rozpoznání rizika sebevražedných myšlenek a také dětem a dospívajícím opakovaně připomínat, že chatbot není člověk. Součástí opatření je povinnost odkazovat uživatele na krizové linky a od roku 2027 zveřejňovat pravidelné každoroční zprávy o bezpečnostních postupech. I když zákon formálně platí pouze v Kalifornii, může vzhledem ke klíčové roli kalifornských technologických firem vytvořit de facto globální právní normu.

Zákon má své limity. Povinnost zvláštní ochrany se vztahuje pouze na uživatele, o nichž je provozovateli známo, že jsou nezletilí –⁠ není přitom zřejmé, jak má být tato skutečnost zjišťována. Provozovatelé navíc mohou systémy navrhnout tak, aby věk uživatele aktivně nezkoumaly. Upozornění na komunikaci s AI má být opakováno každé tři hodiny, což ve skutečnosti otevírá možnost extrémně dlouhého každodenního užívání, aniž upozornění zazní. Zákon rovněž neurčuje obsah ani kvalitu požadovaných bezpečnostních zpráv a nevyžaduje jejich odborný audit.

Zásadním problémem zůstává emoční realismus chatbotů. Pouhé oznámení, že nejde o člověka, nevyváží vliv systému cíleně navrženého k navození důvěrného vztahu a citové vazby. Právě děti a dospívající mají sklon přisuzovat těmto systémům lidské vlastnosti, což vede k riziku manipulace a emoční závislosti. Přitom hranice mezi „virtuálním přítelem“ a neautorizovanou psychoterapií není právně definována a ošetřena.

Kalifornský zákon představuje důležitý první krok, nikoli však konečné řešení. Pokud má regulace ochránit duševní zdraví dětí a adolescentů, je třeba přejít od formálních upozornění k faktickým krokům: testování rizik emoční závislosti, omezení manipulativních prvků a jasné vymezení, kde začíná nepřípustná náhrada terapeutické péče. Jinak hrozí, že ochrana bude formální, zatímco chatbot se stane nejdostupnějším a nejvlivnějším „přítelem“ nezletilého jedince v okamžicích jeho psychického strádání.