150 let Chvostkova příznaku

František Chvostek se narodil 21. května (podle některých pramenů 21. března) roku 1835. Pocházel z Místku, z rodiny koželuha.

Byl od malička velmi nadaný a vidina práce v kožedělné dílně ho nelákala. V Těšíně vychodil základní školu a absolvoval tam i gymnázium. Toužil se stát lékařem, chirurgem. Proto vstoupil do armády, kde pozice vojenského chirurga v tehdejší době nevyžadovala lékařský titul, a po nějaké době se přihlásil ke studiu medicíny na Josephinské akademii (Josephinum) ve Vídni. Nebyl výrazně fyzicky zdatný, ale vzhledem k předchozím výtečným studijním výsledkům byl na tuto vojenskou akademii přijat. Zvláštností Josephina byla výuka anatomie na velkém množství (více než 1000) voskových modelů vyrobených z forem za použití mrtvých těl nebo kreseb z anatomických atlasů. Modely doplňovaly barevné diagramy a vysvětlivky. Taková metoda učení vyžadovala od studentů velké pozorovací schopnosti. A v nich František Chvostek vynikal. V roce 1863 získal na Josephinu doktorát. Nastoupil jako lékař ve vídeňské vojenské nemocnici. Téhož roku se stal klinickým asistentem váženého profesora Adalberta Ducheka (1824–1882) na katedře medicíny právě v Josephinské akademii. Na podzim roku 1864 se doktoru Chvostkovi narodil syn Franz. I ten se později stal lékařem. V dalších letech asistent Chvostek přednášel na akademii o elektroterapii. V roce 1870 byl jmenován docentem elektroterapie a posléze i mimořádným profesorem. Následující rok přešel profesor Duchek na vídeňskou univerzitu. Profesor Chvostek převzal jeho lékařskou kliniku Josephinské akademie a stál v jejím čele až do roku 1874, kdy byla uzavřena. Poté se stal přednostou interního oddělení garnizonní nemocnice ve Vídni. Až do svého předčasného skonu se podílel na výuce a organizaci výcviku mladých vojenských lékařů.

František Chvostek byl skvělý pozorovatel, což mělo velký význam právě v době, kdy většina lékařských objevů pocházela spíše z pozorování než z vědeckého úsudku. Byl vážený nejen pro své hluboké teoretické znalosti, ale významných úspěchů dosáhl též v klinické praxi. Stal se autorem řady odborných publikací. Jeho prvotní práce byly zaměřeny na neuronální dráždivost, tetanii a využití elektrostatické léčby. Ostatně tetanie zůstala jeho hlavním zájmem po celý život. Chvostek potvrdil objev Wilhelma Heinricha Erba (1840–1921), že při tetanii dochází ke zvýšení elektrické dráždivosti motorických neuronů. Publikoval spisy o pozorování nemocných s roztroušenou sklerózou, encefalitidou, vazomotorickou neurózou nebo Parkinsonovou chorobou. Zabýval se i Gravesovou–Basedowovou nemocí a neurologickými komplikacemi syfilis –⁠ tabes dorzalis a syfilitickou meningitidou. Vydal popisné zprávy o pacientech s paralýzou, afázií a sarkomem páteře či lebky. Sestavil kazuistiky nemocných se spinální tuberkulózou (Pottova choroba), tehdy poměrně častou. Množství jeho publikovaných článků a odborných pojednání v časopisech, zejména ve Wiener medizinische Presse a Armeeblatt přesáhlo počet 140.

Od roku 1863 byl profesor Chvostek členem spolku českých lékařů a lékařského spolku ve Vídni. Jeho záběr byl velmi široký a jako vzdělaná osobnost vstoupil ve známost nejen ve Vídni, ale i mezi tehdejšími předními lékaři v Evropě.

Chvostkův příznak

Právě před 150 lety, v článku vydaném roku 1876, popsal profesor Chvostek svůj objev –⁠ příznak hyperexcitability motorických neuronů pozorovaný u latentní tetanie. Při poklepu na větvení faciálního nervu (pes anserinus), nejlépe nad glandula parotis nebo blíže koutku úst, se vybaví svalový záškub horního rtu směrem ke straně poklepu. Jedná se o projev zvýšené idioneurální dráždivosti. Chvostkův příznak se stal hojně užívaným diagnostickým ukazatelem latentní tetanie, později byl spojován i s hypokalcemií, ačkoli pro ni příliš citlivým indikátorem není. Doplnil již dříve objevený příznak Trousseauův (Armand Trousseau, 1801–1867).

Profesor František Chvostek přispěl k rozšíření lékařských znalostí o široké škále onemocnění. Byl jednou z nejvýznamnějších postav medicíny své doby. Zemřel ve Vídni v pouhých 49 letech, 16. listopadu 1884. Ve Frýdku-Místku, na Hlavní třídě 11, je umístěna jeho pamětní deska –⁠ poblíž místa, kde se před 191 roky narodil.

Milan Bayer

Klinika dětí a dorostu, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha