#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Nekrolog


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2026; 81 (2): 111-133.
Kategorie: Nekrolog

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

S hlubokým zármutkem jsme se rozloučili s naším kolegou, učitelem a přítelem
MUDr. Jaroslavem Wiedermannem, CSc.

Ve středu dne 3. prosince 2025 zemřel zcela nečekaně náš dlouholetý kolega MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc., jehož celý profesní život byl neodmyslitelně spjat s Dětskou klinikou Fakultní nemocnice v Olomouci. Pro mnohé z nás nebyl jen vynikajícím lékařem, ale také oporou, ke které jsme se mohli obracet v otázkách odborných i lidských.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc., byl jedním ze zakladatelů pediatrické intenzivní péče v tehdejším Československu a významnou část své odborné dráhy strávil jako lékař jednotky intenzivní a resuscitační péče. Vysoká odbornost, manuální zručnost, klid v náročných situacích a mimořádný smysl pro odpovědnost vůči malým pacientům i jejich rodinám –⁠ to vše dávalo jistotu celému týmu. Jaroslav vždy stál na straně malého pacienta a jeho rodiny a nikdy nezapomínal, že za diagnózou je dítě a jeho blízcí. Jako dětský kardiolog byl respektovaným odborníkem, který své znalosti ochotně předával mladším kolegům. Mnozí z nás si dodnes pamatují jeho trpělivé vysvětlování, ochotu poradit a přirozenou autoritu, která nikdy nepotřebovala zvyšovat hlas. Ve funkci zástupce přednosty Dětské kliniky byl spravedlivým a lidským vedoucím, jenž si zakládal na dobrých mezilidských vztazích a týmové spolupráci.

Ani po odchodu z kliniky se nepřestal medicíně věnovat. Stal se z něj praktický lékař pro děti a dorost a současně plnil funkci vedoucího lékaře Dětského centra Ostrůvek. Centrum bylo určeno pro děti do 3 let věku, které nemohou vyrůstat v rodinném prostředí, zejména týraným, zanedbávaným, zneužívaným a ohroženým ve vývoji nevhodným sociálním prostředím nebo dětem zdravotně postiženým, a tak pokračoval v tom, co mu bylo vlastní –⁠ v poctivé a obětavé péči o děti, které ji nejvíce potřebovaly. Kontakt se svým bývalým pracovištěm však neztratil, stále si zde ponechával malý úvazek dětského kardiologa.

Vedle práce měl Jarda Wiedermann široké zájmy a radosti. Rád cestoval se svou ženou, aktivně sportoval a s láskou trávil čas se svými vnoučaty, která pro něj byla zdrojem velké radosti a energie. Rodina pro něj byla pevným zázemím i přirozeným smyslem života. Byl šťastně ženatý a s hrdostí hovořil o svých dvou dcerách.

Odešel plný elánu, chuti do života a trvalého optimismu, který byl pro něj tak typický a který kolem sebe dokázal šířit i ve vypjatých chvílích. Jeho úsměv, nadhled a lidskost nám budou chybět.

Odchod MUDr. Jaroslava Wiedermanna, CSc., v nás zanechal hlubokou stopu. Zůstane v našich vzpomínkách jako moudrý lékař, férový nadřízený, vstřícný kolega, a především dobrý člověk.

 

„Lidé, kteří žijí pro druhé, nikdy skutečně neodcházejí.“

Děkujeme za vše, co nám i našim pacientům dal.
Čest jeho památce.

 

Kolegové a spolupracovníci
z Dětské kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci

Ke vzpomínce se připojují i členové dřívějších výborů České pediatrické společnosti. Jaroslav byl na zasedáních výboru vždy aktivním účastníkem s řadou nápadů, účastnil se opakovaně a aktivně řešení problémů společnosti. Při diskusích o postgraduální výchově absolventů jednoznačně podporoval společné curriculum nemocničních a praktických pediatrů. Byl sice menší postavou, ale velký srdcem. S řadou pražských i mimopražských kolegů pěstoval dlouhá léta přátelské vztahy.

Jan Janda, Josef Gut a Luděk Ryba

 

prim. MUDr. Jiří Biolek (6. 7. 1949 –⁠ 29. 1. 2026)

Dne 29. ledna 2026 zemřel ve věku nedožitých 77 let prim. MUDr. Jiří Biolek, velká osobnost české pediatrické a neonatologické obce a laureát Brdlíkovy ceny, nejvyššího ocenění České pediatrické společnosti ČLS JEP, kterou obdržel v roce 2024 za významný přínos ke zlepšení léčebně-preventivní péče o děti v České republice. MUDr. Jiří Biolek se po úspěšném absolvování Fakulty dětského lékařství UK věnoval celý profesní život neonatologii a nemocniční pediatrii. Vysokou úroveň lékařského vzdělání a pediatrického umění získal u prim. MUDr. V. Mendla v Mostě, kde se později stal vedoucím lékařem a primářem. Díky soustavné a systematické práci přispěl k mimořádně kvalitní úrovni dětského oddělení v Mostecké nemocnici včetně JIP pro novorozence a nezpochybnitelně se zasloužil o pokles novorozenecké a kojenecké úmrtnosti v celém regionu. Opakovaně byl zvolen do výboru Neonatologické společnosti a do výboru České pediatrické společnosti. Svou prací se dlouhodobě podílel na zlepšování organizace zdravotní péče o děti v České republice včetně postgraduálního vzdělávání pediatrů a významně přispěl i ke společné atestaci z pediatrie. Společensky důležitý je i jeho podíl na regionální politice, ve které byl opakovaně díky velkému množství preferenčních hlasů zvolen do městského zastupitelstva v Litvínově. Důrazně odmítal pokusy o prolomení limitů těžby uhlí, čímž pomáhal zlepšovat životní prostředí v mosteckém regionu.

Česká pediatrie ztrácí v osobě prim. MUDr. Jiřího Biolka laskavého dětského lékaře, oblíbeného kolegu schopného kdykoliv pomáhat a nezapomenutelného člověka, který nám bude moc chybět.

Za českou pediatrickou obec

Jiří Zeman

 

prof. MUDr. Jiří Šnajdauf, DrSc. (5. 1. 1949 –⁠ 21. 1. 2026)

S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že dne 21. ledna 2026 po krátké vážné nemoci zemřel prof. MUDr. Jiří Šnajdauf, DrSc., jedna z nejvýznamnějších osobností české dětské chirurgie, respektovaná napříč Evropou i světem.

Prof. Jiří Šnajdauf se narodil 5. ledna 1949 v Praze. Vystudoval fakultu všeobecného lékařství v Praze a po promoci v roce 1973 nastoupil na chirurgické oddělení prof. Kosteleckého v Českých Budějovicích. Na tomto oddělení získal pevné základy klasické chirurgie, z nichž čerpal po celý další profesní život. Na českobudějovickou chirurgii nikdy nezapomněl a dlouhodobě udržoval přátelské vztahy s tamním primářem MUDr. Vojtěchem Loudou.

Od roku 1977 spojil prof. Šnajdauf svou celoživotní odbornou dráhu s Klinikou dětské chirurgie 2. LF UK a FN Motol. Na této klinice pod vedením prof. Miroslava Kabelky postupně rozvinul svůj talent dětského chirurga, učitele i organizátora. V letech 1990–2016 působil jako přednosta kliniky. Pod jeho vedením se klinika profilovala jako špičkové centrum novorozenecké a komplexní dětské chirurgie včetně hrudní chirurgie, proktologie, traumatologie, onkochirurgie a urologie. V roce 2017 předal vedení svému nástupci a dále na pracovišti zůstal jako konzultant.

Prof. Šnajdauf byl výborný chirurg –⁠ technicky precizní, rozhodný a zároveň mimořádně citlivý k potřebám dítěte a rodiny. Těžiště jeho odborného zájmu představovaly operace vrozených vad, dětská onkochirurgie a zejména operace nádorů jater u dětí. Výsledky Fakultní nemocnice v Motole v léčbě hepatoblastomu patří k nejlepším v Evropě. Zásadně přispěl k rozvoji hepatobiliární a pankreatické chirurgie v dětském věku. Do praxe dětské chirurgie uvedl duodenum šetřící resekci hlavy pankreatu, výkon dnes často citovaný v učebnicích i odborné literatuře. K jeho trvalému odkazu patří i rozvoj operativy vrozených deformit hrudní stěny. Po stovkách pacientů operovaných klasickou otevřenou technikou podle Welche/Ravitche rozšířil spektrum výkonů o miniinvazivní korekci vpáčeného hrudníku dle Nusse. Otevřel tak cestu metodě, která se stala standardní součástí péče o děti s touto deformitou hrudní stěny.

Mimo vlastní úlohu chirurga vždy zdůrazňoval, že úspěch operace –⁠ zejména u novorozenců –⁠ stojí na hlubokém porozumění patofyziologii, intenzivní péči a mezioborové spolupráci. Kolektiv chirurgů rozšířil o neonatology a oddělení JIP pro dětské chirurgické novorozence se stalo prestižní součástí kliniky, která propojuje péči od porodního a operačního sálu až po neonatologickou resuscitační péči. Prosazoval také extramurální operace extrémně nezralých novorozenců přímo na jednotkách neonatologické péče porodnických oddělení. V tomto duchu zavedl ve spolupráci s neonatologickým oddělením Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí program odložené operace vrozené brániční kýly. Zásluhou tohoto programu se 50% přežití novorozenců, dosahované v 90 letech, zvýšilo na současných 80 %, tedy na dnešní úroveň nejlepších evropských center.

Neméně výrazná byla jeho role vysokoškolského pedagoga. Na univerzitě patřil mezi charismatické učitele; působil jako proděkan a byl členem vědeckých rad fakulty i univerzity. Vychoval generace dětských chirurgů, kteří v jeho práci pokračují –⁠ a v době zásadních společenských proměn otevřel svým žákům cestu k volné odborné výměně se „svobodnou Evropou“, k zahraničním zkušenostem i partnerské spolupráci. Pod vedením prof. Šnajdaufa klinika cílevědomě budovala podmínky pro moderní postgraduální přípravu dětských chirurgů –⁠ od standardizace diagnosticko-terapeutických postupů přes rozvoj spektra výkonů až po systematické vedení mladých lékařů a podporu týmové práce. Tato dlouhodobá koncepční práce kliniku pevně ukotvila v evropském kontextu a vytvořila předpoklady pro získání evropské akreditace U.E.M.S. (European Board of Paediatric Surgery) pro specializační výcvik v dětské chirurgii (2006).

Prof. Šnajdauf byl uznávanou autoritou i v zahraničí. Přednášel na mezinárodních kongresech, publikoval v zahraniční literatuře, byl členem mezinárodních asociací dětských chirurgů (European Association of Paediatric Surgeons –⁠ EUPSA, British Association of Paediatric Surgeons –⁠ BAPS) a také čestným členem Rakouské společnosti dětských chirurgů. Udržoval úzké odborné i lidské vazby s předními evropskými dětskými chirurgy –⁠ mimo jiné s profesory Pepem Boixem Ochoou, Michaelem Holwarthem, Juanem Tovarem, Premem Purim a Lewisem Spitzem, s nimiž jej pojilo opravdové přátelství. Výrazně se podílel také na odborném životě doma. Opakovaně stál v čele České pediatricko-chirurgické společnosti ČLS JEP a dlouhodobě prosazoval vysoké odborné standardy i spolupráci mezi pracovišti. Stejnou energii věnoval udržování a rozvoji vztahů mezi českými a slovenskými dětskými chirurgy. Podporoval tradici společných kongresů se Slovenskou spoločnosťou detskej chirurgie, traumatológie a endoskopickej chirurgie, které se staly důležitou odbornou platformou a také generační kontinuitou vzájemných vztahů.

Za celoživotní přínos oboru dětské chirurgie a péči o novorozence obdržel řadu ocenění, mimo jiné Kafkovu medaili ČPCHS JEP (2014), Zlatou medaili Univerzity Karlovy (2022) a mezinárodní ocenění Lifetime Achievements Award (2022), udělované Světovou federací dětských chirurgů (WOFAPS). V roce 2024 mu byla udělena Cena Purpurového srdce za mimořádné zásluhy v péči o novorozence se závažnými komplikacemi.

Mimo každodenní náročnost klinické práce se prof. Šnajdauf plně a s radostí věnoval své rodině. Právě v kruhu nejbližších, s manželkou Evou a třemi dětmi Evou, Martinem a Janem, nacházel potřebnou rovnováhu i klid. Na stránkách odborného časopisu je přirozené připomenout jeho syna MUDr. Martina Šnajdaufa, Ph.D., který v rodinné tradici chirurgického povolání úspěšně pokračuje, a to ve specializaci dospělé chirurgie.

Vedle medicíny měl rád sport a měl týmového ducha. Miloval hokej a fotbal; v obou sportech byl dlouholetým kapitánem týmů dětské chirurgie v tradičních utkáních s mediky i s kolegy z jiných klinik. V této roli –⁠ stejně jako v práci –⁠ přirozeně spojoval energii, nadhled, férovost a schopnost táhnout ostatní. Byl skalním fanouškem fotbalového klubu Slavia Praha a sám fotbal dlouhodobě aktivně hrál za fotbalový klub TJ Olympie Kožlany.

Odchod prof. Šnajdaufa znamená ztrátu pro českou dětskou chirurgii, pro jeho pracoviště, spolupracovníky, žáky i širokou odbornou komunitu. Zůstává po něm nejen mimořádné dílo, ale také stále živá a příkladná škola přístupu k nemocnému dítěti, spojení špičkové operativy, mezioborového myšlení a hluboké lidskosti.

Zleva doprava: prof Škába, MUDr. Vondráková a prof. Šnajdauf při pietním setkání k výročí prof. Alexandra Bochdalka v Litoměřicích v roce 1983. Prof. Alexandr Bochdalek popsal v roce 1848 vrozený defekt bránice a eponymu Bochdalkova kýla se užívá dodnes.
Zleva doprava: prof Škába, MUDr. Vondráková a prof. Šnajdauf při pietním setkání k výročí prof. Alexandra Bochdalka v Litoměřicích v roce 1983. Prof. Alexandr Bochdalek popsal v roce 1848 vrozený defekt bránice a eponymu Bochdalkova kýla se užívá dodnes.

Obr. 1. Prof. Šnajdauf (uprostřed) s manželi Nussovými na Malé Straně (2009). Prof. Nuss (USA) je autorem miniinvazivní operace vpáčeného hrudníku.
Prof. Šnajdauf (uprostřed) s manželi Nussovými na Malé Straně (2009). Prof. Nuss (USA) je autorem miniinvazivní operace vpáčeného hrudníku.

Čest jeho památce.

prof. MUDr. Michal Rygl, Ph.D.


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 2

2026 Číslo 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Revma Focus: Spondyloartritidy
nový kurz

Svět praktické medicíny 1/2026 (znalostní test z časopisu)

Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková

Eozinofilie – multioborová otázka?
Autoři: MUDr. Irena Krčmová, CSc.

Čelistně-ortodontické kazuistiky od A do Z
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#