Význam profylaktického topického podávání antibiotik u nekomplikovaných operací šedého zákalu v éře intrakamerálních antibiotik

English info

The Role of Prophylactic Topical Administration of Antibiotics in Uncomplicated Cataract Surgery in the Era of Intracameral Antibiotics

Introduction: Cataract surgery is one of the most commonly performed procedures in human medicine. Although the risk of postoperative inflammatory complications is low, their consequences can be devastating. The current global standard for preventing such complications is intracameral administration of antibiotics, while the role of prophylactic topical antibiotics in uncomplicated cases remains controversial.

Aim: The aim of this paper is to evaluate the available evidence regarding the effectiveness of topical antibiotic prophylaxis in uncomplicated cataract surgery in the era of routine intracameral antibiotic use.

Methods: The authors conducted a review of the recent literature and major clinical studies (ESCRS, Kaiser Permanente, Cochrane), comparing the incidence of endophthalmitis with the use of intracameral antibiotics alone versus in combination with postoperative topical antibiotics.

Results: Intracameral antibiotic administration significantly reduces the risk of endophthalmitis (up to 4.9-fold reduction according to the ESCRS study). There is no evidence that subsequent use of topical antibiotic drops further reduces the risk of infection in uncomplicated cases. Moreover, repeated topical antibiotic use increases the risk of patients developing antibiotic resistance and poses a significant financial and logistical burden.

Conclusion: In uncomplicated cataract surgery, postoperative topical antibiotics are not indicated when intracameral prophylaxis is applied. Their use should be reserved for high-risk cases only (e.g. following complicated surgery, in immunocompromised patients, or in the presence of chronic blepharitis).

Keywords:

Antibiotic prophylaxis – endophthalmitis – intracameral administration

Autoři: Jan Rambousek ^1,2*; Zbyněk Straňák ^1,2*; Pavel Němec ^3,4; Hynek Bartoš ^2,5; Pavel Studený ^1,2,3
Působiště autorů: These authors contributed equally to the article ^*; Department of Ophthalmology, Kralovské Vinohrady University Hospital, Prague, Czech Republic ¹; 3rd Faculty of Medicine, Charles University, Prague, Czech Republic ²; Lexum – network of eye clinics, Czech Republic ³; 1st Faculty of Medicine, Charles University, Prague, Czech Republic ⁴; Department of Infectious Diseases, Bulovka University Hospital, Prague, Czech Republic ⁵
Vyšlo v časopise: Čes. a slov. Oftal., 82, 2026, No. Ahead of Print, p. 0
Kategorie: Ostatní články
doi: https://doi.org/10.31348/2026/7

Souhrn

Úvod: Operace šedého zákalu je jedním z nejčastějších výkonů v humánní medicíně. Riziko zánětlivých komplikací po operaci je nízké, avšak s devastujícími následky. V současné době je celosvětovým standardem v profylaxi těchto komplikací aplikace intrakamerálních antibiotik, zatímco význam profylaktického podávání antibiotik v topické formě zůstává u nekomplikovaných zákroků diskutabilní.

Cíl: Zhodnotit dostupné důkazy týkající se účinnosti topické antibiotické profylaxe u nekomplikovaných operací katarakty v éře rutinní intrakamerální aplikace antibiotik.

Metody: Autoři provedli přehled recentní literatury a výsledků velkých klinických studií (ESCRS, Kaiser Permanente, Cochrane), které srovnávaly výskyt endoftalmitidy při použití intrakamerálních antibiotik s nebo bez pooperačních topických antibiotik.

Výsledky: Intrakamerální podání antibiotik významně snižuje riziko endoftalmitidy (až o 4,9násobek dle ESCRS studie). Nebylo prokázáno, že by následná aplikace antibiotických kapek dále snižovala riziko infekce u nekomplikovaných operací. Opakované topické podávání antibiotik navíc zvyšuje riziko rozvoje antibiotické rezistence a představuje významnou finanční i logistickou zátěž.

Závěr: U nekomplikovaných operací katarakty není podávání topických antibiotik při intrakamerální profylaxi indikováno. Rozhodnutí o jejich použití by mělo být vyhrazeno pouze pro vysoce rizikové případy (např. po komplikované operaci, u imunokompromitovaných pacientů nebo při chronické blefaritidě).