Revmatoidní artritida (RA) je systémová autoimunitní choroba, která vede k destruktivní artropatii, ovšem během posledních dekád došlo na poli farmakoterapie této nemoci k významnému pokroku. Specifickou situací při RA je ale těhotenství. To bývá spojeno se spontánním zlepšením aktivity nemoci, a to bez ohledu na užívanou terapii.
Na druhou stranu však může být těhotenství revmatickou nemocí ovlivněno negativně, tak jak to již v minulosti prezentovalo několik studií. U žen s revmatickou chorobou, která byla během těhotenství vysoce aktivní, bývá totiž popisována nízká porodní hmotnost novorozence. A nízká porodní hmotnost, zejména pak kategorie SGA (small for gestational age) se ukázala jako významný rizikový faktor perinatálních komplikací, metabolického syndromu a kardiovaskulárních onemocnění v dětství i v dospělosti. S nízkou porodní hmotností a nízkým gestačním věkem dítěte může být spojeno také užívání prednisonu.
V listopadu 2009 byla prezentována prospektivní studie věnující se těhotenstvím žen s RA. Studie se zúčastnilo celkem 152 žen, bělošek, které byly vyšetřovány během každého trimestru a pak 6, 12 a 26 týdnů po porodu. Analyzovány byly klinické charakteristiky, aktivita nemoci, užívání léků a výsledek těhotenství. Aktivita nemoci byla dobře zvládána, průměrné DAS skóre klesalo z 3,8 během prvního trimestru na 3,3 během třetího trimestru. Průměrné denní dávky prednisonu byly 7,7 mg, 8,0 mg a 7,7 mg během jednotlivých trimestrů.
Průměrná porodní hmotnost byla s obecnou populací srovnatelná a bylo prokázáno, že s nižší porodní hmotností je spojena pouze vyšší aktivita nemoci během třetího trimestru. Pro užívání prednisonu v těhotenství se ukázala souvislost s kratším gestačním věkem. Co se týče průběhu porodu, byl u žen s RA zastižen vyšší počet instrumentálních vaginálních porodů, a to ve srovnání s běžnou populací. Podíl sekcí byl srovnatelný, ale sekce byly častější u žen s vyšší aktivitou nemoci.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
