Odložení resekce axilárních lymfatických uzlin o několik týdnů neškodí, a to i přes pozitivitu sentinelových uzlin. Vyplývá to z nových poznatků získaných u pacientek s karcinomem prsu. Ženy s karcinomem prsu tak stále více mohou rozhodovat o postupu své léčby.
Záměrem jistě není změnit zaběhlá schémata a „dělat z jedné operace dvě“. Pro většinu nemocných s karcinomem prsu a metastázou do sentinelové uzliny je pouze jeden radikální výkon pořád ku prospěchu. Nicméně získaná data naznačují, že u pacientek, u kterých jiné možnosti připadají v úvahu, je opatrnější přístup k problematice axilárních uzlin bezpečný a rozumný.
Američtí lékaři porovnali histopatologické výsledky a krátkodobé komplikace mezi pacientkami, jež podstoupily okamžitou kompletní resekci axilárních uzlin po pozitivní biopsii sentinelové uzliny, a pacientkami, u kterých byl tento výkon odložen. Časový interval mezi biopsií sentinelové uzliny a vlastním výkonem byl u druhé – „pozdější“ – skupiny v průměru 19 dní. Velikost tumoru byla v této skupině v průměru menší a podíl estrogen-nondependentních tumorů rovněž menší, vše oproti první skupině s okamžitým výkonem.
Ze srovnání vyplynulo, že první skupina měla:
V závěru celého výzkumu se zainteresovaní shodli, že je nutné zvážit ekonomickou stránku při odložení operace a provádění dvou výkonů namísto jednoho. Důležitým faktorem je také emoční stres pacienta při dalším výkonu. Proto doporučují přenechat zvážení kompletní resekce axilárních uzlin při metastáze do sentinelové uzliny na chirurgovi, a pokud se peroperačně nevyskytují komplikace v místě terénu operace, kompletní resekci provést.
(ercp)
Zdroj: J Clin Oncol 2008;26 : 3530–3535.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
