Dosud publikované studie tvrdí, že juvenilní ankylozující spondylitida (JAS – juvenile ankylosing spondylitis) je klinicky závažnější onemocnění než ankylozující spondylitida s pozdějším nástupem (AoAS – adult onset ankylosing spondylitis). Cílem popisované studie bylo porovnání demografických rozdílů, funkčních schopností, klinické symptomatologie a rentgenologických nálezů u pacientů dlouhodobě trpících JAS a AoAS.
Více než 402 pacientů splňujících kritéria pro ankylozující spondylitidu (Modified New York Criteria for Definite Ankylosing Spondylitis) a trpících tímto onemocněním více než 20 let bylo zahrnuto do multicentrické studie PSOAS (Prospective Study of Outcomes in Ankylosing Spondylitis). Celkem u 79 z nich byla AS klasifikována jako JAS (nástup choroby před 16. rokem života), u zbývajících 323 pak jako AoAS.
U všech pacientů byl určován genotyp HLA-B27a demografické charakteristiky. Funkční zkoušky byly hodnoceny indexem BASFI (Bath Ankylosing Spondylitis Functional Index) a dotazníkem HAQS (Health Assessment Questionnaire Modified for the Spondyloarthropathies). Rentgenologický nález byl pak hodnocen jako BASRI (Bath Ankylosing Spondylitis Radiology Index).
Dle výsledků studie je výskyt JAS mírně vyšší u žen (32,9 v. 22,9 %, p = 0,07). BASRI index kyčelních kloubů stejně jako potřeba následné aloplastiky byla vyšší u skupiny s JAS. Na druhou stranu index BASRI páteřních segmentů byl u pacientů s JAS signifikantně nižší. Statisticky významný rozdíl ve funkčních charakteristikách (dle dotazníku HAQS) nebyl pozorován.
Závěrem lze tedy konstatovat, že:
(dre)
Zdroj: Gensler L. S. a spol., Ann Rheum Dis. 2008 Feb; 67 (2): 233–7. 29.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
