Etanercept je úspěšně využíván k léčbě revmatologických onemocnění (středně těžké až těžké revmatoidní artritidy a polyartikulární juvenilní idiopatické artritidy, psoriatické artritidy a ankylozující spondylitidy). Mimo tyto klasické indikace byl ale etanercept podán s vynikajícími výsledky experimentálně u Alzheimerovy choroby. V USA je v současnosti některými lékaři etanercept u Alzheimerovy nemoci podáván off-label, tedy mimo doporučení a na vlastní náklady pacienta (náklady jsou cca 10–40 tisíc dolarů za rok).
Vědecké poznatky i klinické zkušenosti dosvědčují, že se nadbytek TNF-alfa významně podílí na patogenezi Alzheimerovy nemoci. Kromě proinflamatorní aktivity TNF bylo také zjištěno, že jde o gliotransmiter, který reguluje synaptické funkce neuronální sítě. TNF se také podílí na narušení synaptického mechanismu paměti, které je způsobeno beta-amyloidem a jeho oligomery.
Bylo prokázáno, že intenzita postižení a velikost kognitivního deficitu u Alzheimerovy nemoci koreluje spíše než s množstvím beta-amyloidu s aktivitou zánětlivého procesu zprostředkovanou TNF-alfa a dalšími mediátory.
Účinnost etanerceptu, biologického antagonisty TNF-alfa, podaného perispinální infuzí u Alzheimerovy nemoci zdokumentovala pilotní studie v délce šesti měsíců. Tato studie popisuje rapidní zlepšení kognitivních funkcí u pacienta s pozdním nástupem Alzheimerovy nemoci, počínající již v prvních minutách po podání infuze obsahující etanercept. Rapidní snížení kognitivního deficitu následující po perispinálním podání etanerceptu může být způsobeno zablokováním účinků nadbytečného TNF-alfa na synaptické mechanismy podílející se na Alzheimerově nemoci. Tyto výsledky jsou slibné pro další výzkum i terapeutické intervence.
(hak)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.