Vyšetření se provádí z kapilární krve nebo ze separovaného séra. Vzorek s pracovním roztokem se inkubuje v chromatografické kazetce 15 minut a pak se měří přístrojem BOH-180. Rozmezí stanovení je 8,92 pg/ml – 1545 pg/ml. Ředěním séra je možné rozsah zvýšit až na 15 453 pg/ml.
Stanovení antigenu N je jednou z podmínek použití monoklonálních protilátek, protože svědčí pro replikaci viru. Podle doporučení (viz zdroje) by mělo být prokázáno nejméně 100 pg/ml antigenu N, aby mohla být nasazena léčba monoklonálními protilátkami. Podobné využití se nabízí i při rozvaze o použití antivirotik. Dle výsledků je možná titrace délky léčby remdesivirem v rozmezí 5–10 dnů. Léčba delší než 5 dnů je nutná u pacientů s významnou imunosupresí.
Soubor zahrnoval 18 pacientů hospitalizovaných na ARO Nemocnice Havlíčkův Brod v prosinci 2021 a lednu 2022. Nemocní s těžkým průběhem COVID-19 byli monitorováni stanovením antigenu N viru SARS-CoV-2. Výsledky vyšetření jsou zobrazeny v grafu na obr. 1 – hodnoty jsou vynesené v logaritmickém měřítku, vodorovná přerušovaná čára značí hranici 100 pg/ml. Doředění hodnot nad 1545 pg/ml jsme použili u 3 vzorků.
Obr. 1 Výsledky vyšetření hladin antigenu N viru SARS-CoV-2
První vyšetření je z dne hospitalizace na ARO, tedy před zahájením intenzivní péče a terapeutických zásahů. Původně vysoké hladiny rychle klesaly po nasazení léčby na hodnoty < 100 pg/ml. Vzestup hodnot jsme viděli pouze v prvních dnech nemoci. Pokles koncentrace antigenu však nutně neznamená obrat k lepšímu. V další fázi těžkých stavů přicházejí komplikace (bakteriální infekce, autoimunitní zánět, fibrotizace plic), ale tehdy je již antivirotická léčba bez přínosu.
U většiny pacientů byly při první detekci antigenu stanoveny rovněž protilátky proti antigenu S viru SARS-CoV-2 (Abbott Architect; v jednotkách AU/ml – neutralizační hladina 50 AU/ml). Tyto protilátky byly buď postinfekční, pokud onemocnění trvalo dostatečně dlouho, nebo postvakcinační. Ani v jednom případě nešlo o reinfekci. Produkce antigenu N přetrvávala několik dnů i v přítomnosti vysokých titrů antigenu S. Další sledování titrů protilátek nebylo kliniky indikované, sloužilo jen ke splnění vstupních podmínek použití monoklonálních protilátek.
Tab. 1 Hladina protilátek proti antigenu S u pacientů na počátku hospitalizace
|
Pacient |
Anti-S1 COV IgG (AU/ml) |
|
A |
12 |
|
B |
> 40 000 |
|
C |
> 40 000 |
|
D |
24 |
|
E |
nestanoveno |
|
F |
380 |
|
G |
117 |
|
H |
> 40 000 |
|
I |
nestanoveno |
|
J |
0 |
|
K |
57 |
|
L |
14 338 |
|
M |
0 |
|
N |
4 093 |
|
O |
nestanoveno |
|
P |
315 |
|
Q |
nestanoveno |
Pacient trpí revmatoidní artritidou s příslušnou lékovou supresí. Produkce antigenu N klesala podobně jako u nesuprimovaných pacientů, ale v hodnotách < 100 pg/ml vykazovala vzestupy a pády během 2 týdnů měření. Protilátky proti antigenu S byly od počátku extrémně vysoké.
Tab. 2 Hladiny antigenu N v průběhu hospitalizace pacienta 1
|
Den |
1 |
2 |
4 |
7 |
9 |
10 |
11 |
14 |
|
COVNAG (pg/ml) |
7275 |
14 121 |
262 |
20 |
66 |
47 |
20 |
34 |
Pacient trpí chronickou lymfocytární leukémií (chemoterapie, biologická léčba, transplantace), výsledkem je těžká imunosuprese. Byla nasazena antivirová léčba remdesivirem v délce 5 dnů, jež vedla ke zlepšení klinického stavu. 10 dnů po ukončení léčby remdesivirem bylo plánováno propuštění do domácího léčení, ale den před propuštěním došlo k výraznému zhoršení klinického stavu na podkladě progrese covidové pneumonie. Pacient byl přeložen na ARO, kde byly zjištěny vysoké hodnoty antigenu N a minimální hladina protilátek (IgG 308 AU/ml; pacient měl přitom 3 dávky očkování a dostal již i monoklonální protilátky). Znovu byl nasazen remdesivir a byly podávány monoklonální protilátky za pravidelného sledování antigenu N. Léčba byla nutná po dobu 10 dnů, kdy již hladiny antigenu N poklesly pod 100 pg/ml.
Tab. 3 Hladiny antigenu N v průběhu hospitalizace pacienta 2
|
Den |
21 |
25 |
29 |
32 |
36 |
38 |
40 |
|
COVNAG (pg/ml) |
> 1545 |
989 |
166 |
56 |
18 |
15 |
0 |
Stanovení antigenu N v séru je dostupná metoda pro odhad replikace viru SARS-CoV-2 u pacientů v těžkém stavu. Lze jím podepřít rozhodnutí o indikaci k antivirové léčbě a odhadnout i čas jejího ukončení. U suprimovaných pacientů odráží prolongovanou dobu replikace viru. Budeme nadále vyhodnocovat výsledky vyšetření a zaměříme se zejména na korelaci s klinickým vývojem a s výsledky jiných vyšetření (např. kvantitativního PCR).
Poděkování
Děkuji RNDr. Tomáši Fürstovi, Ph.D., za statistickou analýzu a prim. MUDr. Pavlu Longinovi za klinické údaje a cenné připomínky.
MVDr. Václav Fejt
vedoucí laboratoře imunologie a sérologie, Nemocnice Havlíčkův Brod
Zdroje:
1. Mezioborové stanovisko k použití monoklonálních protilátek v léčbě a postexpoziční profylaxi covidu-19 – aktualizace z 4. 1. 2022. Společnost infekčního lékařství ČLS JEP, 4. 1. 2022. Dostupné na: www.infekce.cz/zprava22-01.htm
2. BIOUHAN. Antigen Test Analysis System. BIOHIT Healthcare (Hefei), 2022. Dostupné na: www.biouhan.com/AgS/index.aspx
