Několik tisíc žen podstoupí ročně mamografické vyšetření. Nedávno provedená studie publikovaná v časopise British Journal of Surgery poukázala na důležitou skutečnost – falešně pozitivní výsledek vyšetření vede u žen k pocitům úzkosti a snížení kvality života.
Nizozemští vědci oslovili 385 žen s abnormálním nálezem mamografického vyšetření. U 152 z nich byl později diagnostikován karcinom prsu. Nicméně u 233 žen se jednalo o falešně pozitivní výsledek a karcinom prsu ve skutečnosti neměly. Časná detekce nádoru pomocí screeningového programu umožňuje předejít komplikacím, nebo dokonce úmrtím. Realita ale může být trochu jiná. Z časné detekce sice profituje jedna skupina žen, u druhé skupiny však může vést k projevům úzkosti a významnému snížení kvality života. Celkový odhad těchto případů odpovídá i zjištění v nizozemském průzkumu – až 60 % všech žen s abnormálním mamografickým nálezem trpí nejistotou a duševním strádáním.
Ženy s abnormálním nálezem na mamografii docházely do nemocnice v průměru třikrát během pěti let. Kvalita života byla stanovena za pomoci protokolu WHO Quality of Life instrument 100, který hodnotí kvalitu života v šesti oblastech – fyzické zdraví, duševní zdraví, míra samostatnosti, sociální vztahy, životní podmínky a duchovno. Hodnocení doplnily další demografické údaje – věk, vzdělání a socioekonomický statut.
Skupinu žen s rakovinou prsu a skupinu s falešně pozitivním výsledkem mamografie odlišovalo pár klíčových faktorů:
Autoři věří, že úzkost a sníženou kvalitu života způsobují zejména opětovné návštěvy nemocnice a nejistota při dalších diagnostických vyšetřeních. U žen s falešně pozitivním nálezem dominuje právě nejistota z budoucnosti, a je proto vhodné přistupovat k nim obezřetně a co nejméně je dalšími návštěvami lékaře zatěžovat.
(ercp)
Zdroj:
van der Steeg A. F., Keyzer-Dekker C. M., De Vries J., Roukema J. A.: Effect of abnormal screening mammogram on quality of life. Br J Surg. Publikováno on-line 20. prosince 2010; doi: 10.1002/bjs.7371
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
