Podle studie amerických autorů (Belinsky et al.) zveřejněné 12. ledna 2010 v časopise Cancer Research může strava bohatá na listovou zeleninu a vitamíny sloužit u aktivních i dřívějších kuřáků jako ochrana před rozvojem rakoviny plic.
Výzkumníci vyšetřovali u kohorty 1 101 aktivních i bývalých kuřáků sputum na přítomnost a četnost genetických abnormalit vzniklých metylací. Aberantní genová metylace je formou epigenetické změny a hraje pravděpodobně zásadní roli v nádorové transformaci. Vyšetření sputa na genetické změny způsobené metylací je neinvazivní a levná metoda s vysokou senzitivitou, užívaná zatím spíše experimentálně jako marker v časném screeningu rakoviny plic.
Zároveň autoři rozdělili účastníky studie do 21 skupin podle jejich výživových zvyklostí. Ukázalo se, že účastníci studie, kteří pravidelně konzumovali stravu bohatou na zeleninu a listovou zeleninu, měli ve sputu významně nižší množství aberantně metylované DNA. Ve sputu konzumentů multivitaminových doplňků s vitamínem C, karotenoidy, luteinem, listovou kyselinou a vitamíny A a K bylo rovněž zjištěno významně nižší množství epigenetických transformací.
Na vztah nízkého příjmu kyseliny listové v potravě a zvýšeného rizika nádoru plic u aktivních i bývalých kuřáků ukazovaly i dřívější studie. Naopak známá studie ATBC (Alpha-Tocopherol, Beta-Carotene Cancer Prevention Trial), publikovaná roku 1996, která zkoumala vliv beta-karotenu a vitamínu E, ukázala dokonce mírně zvýšené riziko vzniku nádoru u kuřáků užívajících preparáty s beta-karotenem.
Autoři studie věří, že další výzkum metylace a konkrétních mechanismů protektivních vlivů vitamínů a mikronutrientů může vést k úspěchu cílených strategií v prevenci nádorových onemocnění.
(jav)
Zdroj:
Stidley C. A., Picchi M. A., Leng S., Willink R., Crowell R., Flores K. G., Kang H., Byers T., Gilliland F. D., Belinsky S. A.: Multi-Vitamins, Folate, and Green Vegetables Protect Against Gene Promoter Methylation in the Aerodigestive Tract of Smokers. Cancer Research 2010. Publikováno on-line před tiskem dne 12. ledna 2010.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
