Čínská studie byla vedena proto, aby odpověděla na otázku, zda existuje spojení mezi kouřením a výskytem kolorektálního karcinomu. Výsledky vychází z populační studie u čínské populace.
Ve výzkumu China Nationwide Retrospective Mortality Survey, který byl prováděn mezi lety 1989 a1991, bylo zaznamenáno mezi 1 136 336 úmrtími ze všech příčin nad 30 let věku celkem 12 942 případů kolorektálního karcinomu. K těmto případům onemocnění bylo náhodně přiřazeno 25 884 kontrol, které byly vybrány z 325 255 přežívajících manželů či manželek z výše uvedené skupiny zemřelých ze všech příčin.
Ve srovnání s nekuřáky zvyšovalo kouření riziko specifické mortality spojené s kolorektálním karcinomem o 9,8 % (poměr šancí OR = 1,098, 95% interval spolehlivosti CI = 1,046–1,153) i po korekci na pohlaví, věk a místo bydliště. Autoři pozorovali významné spojení závislé na dávce mezi kouřením (počet let kouření, denní kouření, věk při zahájení kouření) a kolorektálním karcinomem. Dlouhodobí těžcí kuřáci ve věku nad 50 let, kteří kouřili více než 30 let více než 20 cigaret denně, měli riziko úmrtí spojeného s kolorektálním karcinomem vyšší o 30,2 % (OR = 1,302, 95% CI = 1,214–1,397). Nejsilnější spojení kouření a rizika kolorektálního karcinomu bylo u těžkých dlouhodobých kuřáků žijících na venkově (OR = 1,604, 95% CI = 1,341–1,919).
Autoři studii uzavírají se slovy, že zanechání kouření v jakémkoliv časovém období bude mít pravděpodobně pozitivní vliv na prevenci rozvoje kolorektálního karcinomu.
(eza)
Zdroj: Hou L., et al. Association between smoking and deaths due to colorectal malignant carcinoma: a national population-based case–control study in China. British Journal of Cancer – publikováno online 30. ledna 2014; doi: 10.1038/bjc.2014.9
CHA-2016.02.002
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
