Vědci při universitě v San Franciscu provedli studii zacílenou na interakční potenciál buprenorfinu. Jedná se o parciálního opioidního agonistu, který je indikován pro léčbu středně silné a silné chronické bolesti a jako substituční látka při léčbě závislosti na opioidech. Cílem výzkumu bylo potvrdit či vyloučit interakci mezi buprenorfinem a inhibitory proteáz (PI) užívanými při léčbě HIV infekce, konkrétně darunavirem-ritonavirem a fosamprenavirem-ritonavirem.
Porovnávala se farmakokinetika buprenorfinu i jeho metabolitů a zároveň výskyt abstinenčních příznaků u jedinců závislých na opioidech (HIV negativních dobrovolnících), kteří byli léčeni kombinací buprenorfin-naloxon. 11 jedinců zařazených do studie užívalo kombinaci darunavir-ritonavir a 10 kombinaci fosamprenavir-ritonavir. Hladiny buprenorfinu se stanovovaly ze vzorků získaných před 15denním užíváním PI a po něm. Kontrolní skupinu tvořili dobrovolníci bez drogové závislosti (se stejným pohlavím, věkem, rasou a váhou jako skupina účastníků závislých na opioidech). Tito dostávali pouze PI bez buprenorfinu. Monitorována byla farmakokinetika PI a případný výskyt nežádoucích účinků.
Vědci nenalezli žádné signifikantní výkyvy plazmatických koncentrací buprenorfinu či PI. Stejně tak výskyt nežádoucích účinků a abstinenčních příznaků nebyl ničím výjimečný. Pouze zvýšená koncentrace inaktivního metabolitu buprenorfin-3-glukuronidu potvrdila domněnku, že proteázové inhibitory indukují odbourávání buprenorfinu glukuronidizací.
Závěrem studie je fakt, že úprava dávky buprenorfinu není při souběžné terapii PI nutná.
(msd)
Zdroj: Gruber V. A. et al. Interactions between buprenorphine and the protease inhibitors darunavir-ritonavir and fosamprenavir-ritonavir. Clin Infect Dis. 2012 Feb 1; 54 (3): 414–23
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
