Na letošním kongresu Americké společnosti klinické onkologie (ACSO), který proběhl 3.–7. června 2011 v Chicagu, byla prezentována studie amerických autorů, která porovnávala axitinib a sorafenib jako terapii druhé volby u metastazujícího renálního karcinomu (mRCC). V randomizované III. fázi studie AXIS prokázal axitinib u mRCC lepší účinnost než sorafenib v dosažení mediánu přežití bez progrese (PFS). Sledován byl i vliv na subjektivní potíže pacienta.
Do studie bylo zahrnuto 723 pacientů s mRCC, kteří byli randomizováni k užívání 5 mg axitinibu dvakrát denně nebo 400 mg sorafenibu dvakrát denně. Zároveň byly pravidelně vyhodnocovány subjektivní příznaky nemoci a účinky léčby pacienty. K tomu byl použit dotazník Functional Assessment of Cancer Therapy-Kindey Cancer Symptom Index (FKSI-15), který pacienti vyplňovali před zahájením léčby a poté každé 4 týdny až do 28. dne po podání poslední dávky. Byla provedena multivarietní analýza získaných dat a statistické zhodnocení doby do výrazného zhoršení stavu (time to deterioration, TTD), které bylo definováno jako úmrtí, progrese choroby nebo zhoršení FKSI-15 o ≥ 5 bodů.
Dotazníkové šetření proběhlo úspěšně u zhruba 90 % pacientů. Hodnocení příznaků nemoci a léčby pacientem bylo srovnatelné u obou preparátů. Hodnocení parametru TTD dopadlo asi o 25 % lépe pro axitinib (p = 0,0001). PFS bylo u axitinibu 6,7 měsíce v porovnání se 4,7 měsíce u sorafenibu (poměr rizik 0,665, p < 0,0001). Axitinib jako terapie druhé volby u mRCC tedy v porovnání se sorafenibem prodloužil PFS a oddálil nástup výrazného zhoršení stavu (zhoršení příznaků/progrese choroby/úmrtí), i když hodnocení vývoje nemoci a léčby pacienty bylo u obou preparátů srovnatelné.
(zza)
Zdroj: Cella D., Escudier B., Rini B. I., et al. Patient-reported outcomes (PROs) in phase III AXIS trial of axitinib versus sorafenib as second-line therapy for metastatic renal cell carcinoma (mRCC). J Clin Oncol 2011. 29 (suppl); abstr 4504.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
