Cigarety se stále neohroženě drží na první příčce celosvětové morbidity a mortality způsobené tabákovými výrobky. V poslední době se však, zejména mezi mladými jedinci, rozšiřuje užívání vodních dýmek, které je mylně pokládané za bezpečnější než kouření cigaret či jiných výrobků z tabáku.
Epidemiologické trendy jsou v případě užívání vodních dýmek výrazně alarmující. Z lokálního fenoménu mládeže na Blízkém východě na počátku 90. let 20. století se nyní vodní dýmka stala celosvětovým trendem. Momentální situaci na Blízkém východě dokumentuje studie provedená na 1 781 žácích 7. třídy základní školy (přibližně 13letých) ve městě Irbid v Jordánsku. Podle ní je prevalence užívání vodní dýmky dvakrát větší, než je tomu v případě kouření cigaret. Mezi chlapci figurovalo 20 % uživatelů vodní dýmky oproti 9 % kuřáků cigaret a ve skupině dívek byl výsledek podobný, a to 7,5 % uživatelek vodní dýmky oproti 2,3 % kuřaček cigaret. Obdobné výsledky vyplynuly i z mezinárodní studie prováděné ve státech v oblasti Perského zálivu. Zbytek světa bohužel nijak nezaostává a směle začíná státům, které jsou kolébkou vodní dýmky, konkurovat. Například výzkum provedený na 152 vysokých školách ve Spojených státech amerických, čítající více než 100 000 respondentů, ozřejmil, že vodní dýmka je druhou nejoblíbenější formou užívání tabáku. Prevalence uživatelů vodní dýmky činila v tomto případě 8,4 %, kdežto prevalence kuřáků cigaret byla 16,8 %.
Jelikož je kouření vodních dýmek relativně novou záležitostí, zatím neexistuje mnoho pevných epidemiologických důkazů potvrzujících vztah s rizikem nádorového bujení. Nicméně studie provedená v Kašmírském údolí potvrdila šestkrát vyšší riziko vzniku karcinomu plic při kouření vodních dýmek oproti populaci nekuřáků. Spojitost mezi kouřením vodních dýmek a rizikem vzniku nádoru v orální oblasti je ještě méně prozkoumaná. Pouze jedna studie se zabývala rizikem vzniku nazofaryngeálního karcinomu, ale pro malý počet vzorků nebyla dokončena. Nicméně reálnost rizika dokumentuje potvrzený zvýšený výskyt karcinomů nazofaryngu a orální oblasti na Blízkém východě oproti zbytku světa. Dalším úskalím pro vytvoření validních závěrů je nemožnost zatím ozřejmit působení vodní dýmky na lidské zdraví při dlouhodobém užívání.
Kouřením vodní dýmky dochází k expozici několika stovkám chemických látek vznikajících při nedokonalé pyrolýze, pro vodní dýmku charakteristické. Zároveň oproti cigaretám nedochází k žádné filtraci vznikajícího kouře a díky ochlazení pomocí vody se kouř lépe šlukuje a je distribuován do plicních alveolů ve větším množství. Při potáhnutí dochází k přesunu asi 500 ml kouře do alveolů oproti 50 ml z jednoho potáhnutí cigarety. Navíc jedna cigareta se kouří asi 5–6 minut, kdežto jedna vodní dýmka v průměru kolem jedné hodiny. V jedné vodní dýmce je asi 6–15× více oxidu uhelnatého, 8–15× více benz(o)pyrenu, 6–9× více formaldehydu, 1–4× více arsenu či 80–200× více olova než v jedné cigaretě.
Kouření vodních dýmek splňuje předpoklady k tomu, aby jednou směle konkurovalo cigaretám, či je dokonce sesadilo z jejich prvenství v mortalitě způsobené tabákovými výrobky. K zoufalé situaci přispívá také fakt, že užívání vodní dýmky je mystifikováno jako méně škodlivé a celková osvěta populace v této problematice je na velmi špatné úrovni.
(holi)
CHA-2016.02.002
Zdroj: Maziak W. The waterpipe: An emerging global risk for cancer. Cancer Epidemiology 2013 Feb; 37 (1): 1–4; doi: 10.1016/j.canep.2012.10.013
