Virus hepatitidy C (HCV) je vysoce variabilní, s nejméně 6 různými genotypy. Je dobře známo, že genotyp významně ovlivňuje odpověď na terapii interferonem a také že pacienti s genotypem 1 a 4 odpovídají na terapii hůře než ti s genotypy 2 nebo 3. Virové subtypy – nebo podskupiny genotypů – můžou také sehrávat důležitou roli. Podle studie publikované v prosinci 2009 v Journal of Medical Virology je subtyp 1a spojen s horší odpovědí na terapii než subtyp 1b. Jiná nedávno publikovaná studie prokázala, že větší rozmanitost kvazidruhů HCV – nebo drobné variace v rámci jednoho jedince – můžou zvýšit pravděpodobnost časné virologické odpovědi (EVR).
V první studii Florence Legrand-Abravane s kolegy a ve spolupráci s francouzskou AC11 HCV Study Group hodnotili vliv subtypů HCV na dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR) u HCV pozitivních pacientů s genotypem 1, 4, 5 nebo 6. Do studie bylo zařazeno 597 pacientů s chronickou hepatitidou C, kteří byli léčeni pegylovaným interferonem a ribavirinem po dobu 48 týdnů.
V závěru autoři studie uvádějí: „Mezi těžko léčitelnými genotypy je subtyp 1a spojen s horší odpovědí na antiHCV terapii než subtypy 1b, 4a a 4d.“
Ve druhé studii, zveřejněné v prosinci 2009 v časopise Hepatology, provedli Xiaofeng Fan ze St. Louis University School of Medicine spolu s kolegy z USA a Číny velkou analýzu kvazidruhů u HCV pozitivních pacientů s genotypem 1. Do studie bylo zahrnuto 153 pacientů. Autoři během prvních 12 týdnů léčby zachytili celkem 4 314 virových klonů HCV lišících se v hypervariabilní oblasti 1. Poté následovala detailní genetická analýza.
Na základě těchto poznatků autoři shrnují: "EVR je spojena se zvýšenou rozmanitostí a komplexností kvazidruhů HCV, a to zejména u pacientů se signifikantně vyšší HCV genetickou heterogenitou."
(mik)
Zdroje:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.