Dospělí jedinci s hypopituitarismem mají ve srovnání s kontrolní populací zkrácenou dobu života a dvakrát vyšší riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby. Deficit růstového hormonu (RH) je považován za zásadní rizikový faktor. Nedostatek RH je spojován s hyperkoagulačními stavy, abdominální obezitou, inzulinovou rezistencí, zvýšeným krevním tlakem, sníženým fyzickým výkonem a sníženou plicní kapacitou, u pacientů rovněž bývá redukován výkon levé srdeční komory, charakterizovaný nedostatečnou ejekční frakcí v klidu i při námaze. Tyto změny mohou přispívat ke zvýšené morbiditě a mortalitě pacientů s hypopituitarismem, kteří užívají kompletní substituční hormonální léčbu jinou než RH.
I když je v odborné literatuře popsán pozitivní efekt léčby RH na kardiální parametry u dospělých pacientů, dlouhodobé prospektivní práce na toto téma stále chybí. Cílem této studie bylo zjistit efekt pětileté léčby růstovým hormonem na kardiální strukturu a funkci, krevní tlak a fyzickou pracovní schopnost u dospělých RH deficientních pacientů. Do studie bylo zařazeno 14 pacientů s deficitem RH, kteří byli klinicky vyšetřováni každé tři měsíce a při vstupu do studie a ve 24, 48 a 60 měsících se podrobili echokardiografickému vyšetření a zátěžovým testům.
V daném období byla u účastníků studie pozorována zvýšená hmotnost levé srdeční komory, ale pouze u dvou pacientů se vyvinula hypertrofie LK, ostatní kardiální parametry se nezměnily. Léčbu RH provázelo i zvýšení funkční kapacity a zvýšená spotřeba kyslíku, denní systolický tlak stoupl o 15 mmHg, denní diastolický tlak o 4,5 mmHg. Celkově se zvýšil podíl osob s nefyziologickým nočním poklesem TK v průběhu studie (z 36,4 % na počátku na 54,6 % po 60 měsících léčby).
Autoři práce došli k závěru, že 5 let substituční léčby RH podpořilo pozitivní účinky na fyzický výkon pacientů a maximální spotřeby kyslíku navzdory mírnému zvýšení hodnot krevního tlaku a hmotnosti levé komory. Během léčby RH je však nezbytné důkladné monitorování zmíněných parametrů s cílem zabránit možným nežádoucím účinkům růstového hormonu na kardiovaskulární systém.
(moa)
Zdroj: Effects of 5 years of growth hormone (GH) replacement therapy on cardiac parameters and physical performance in adults with GH deficiency. Pituitary (2009); 12 : 322–329; doi: 10.1007/s11102-009-0182-2
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
