V časopise Cancer byla zcela nedávno publikována retrospektivní studie u 338 pacientů, která prokázala přínos inhibitorů tyrosinkinázy (sunitinib nebo sorafenib) na snížení rizika rozvoje mozkových metastáz u metastazujícího karcinomu z renálních buněk (mRCC).
Výsledky vycházejí z údajů registru nádorů Baylorovy lékařské fakulty v americkém Houstonu. Do studie byli zařazeni všichni pacienti z tohoto registru s mRCC bez mozkových metastáz v době diagnózy z let 2002 až 2003 a 2006 až 2007.
Celkem bylo hodnoceno 338 pacientů, z nichž bylo 46 % léčeno inhibitory tyrosinkinázy (TKI) před možným vznikem mozkové metastázy. Tato skupina byla porovnána se zbývajícími 54 % pacientů, kteří TKI před vznikem mozkové metastázy neužívali. Skupiny se významně nelišily z hlediska věku, histologického nálezu, provedené nefrektomie, výskytu metastáz (mimo plíce) ani kategorie rizika podle Memorial Sloan-Kettering Cancer Center.
Ve skupině pacientů léčených TKI bylo zjištěno statisticky významně delší celkové přežití (OS) (25 měsíců oproti 12,1, p < 0,0001), a to i v multivariantní analýze (p < 0,001). Mozkové metastázy se objevily u 13 % pacientů (u 15,8 % ve skupině bez TKI a u 9,7 % ve skupině s TKI). Léčba TKI byla v multivariantní analýze spojena s nižší incidencí mozkových metastáz (p = 0,003). Riziko vzniku mozkových metastáz bylo vyšší u pacientů s plicními metastázami (p < 0,001).
Tato studie ukázala, že sunitinib a sorafenib snižují riziko vzniku mozkových metastáz u pacientů s Grawitzovým nádorem s metastázami mimo mozkovou tkáň.
(zza)
Zdroj: Verma J, Jonasch E, Allen P, Tannir N, et al. Impact of tyrosine kinase inhibitors on the incidence of brain metastasis in metastatic renal cell carcinoma. Cancer 2011(Nov 1);117(21):4958-4965. Doi: 10.1002/cncr.26138. Epub 2011 Apr 11.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
