Poté, co byly do léčby časného karcinomu prsu zavedeny inhibitory aromatázy III. generace, začala být věnována větší pozornost tomu, jaký vliv mají tyto léky na kvalitu kosti. Jelikož inhibitory aromatázy vykazují potenci tlumit estrogeny, zvyšují ztrátu kostní hmoty u postmenopauzálních žen.
Tento účinek má jak anastrozol, tak letrozol a také inaktivátor aromatázy exemestan, čímž tyto preparáty snižují kostní denzitu. Všechny větší studie ve fázi III prokázaly též vyšší riziko fraktury. Zatím nebyl poskytnut jasný důkaz, že by existovaly větší rozdíly mezi jednotlivými složkami léků, které by mohly mít vedlejší vliv na kost. Důsledky léčby inhibitory aromatázy, co se týče vlivu na kost, jsou navíc modifikovány různými faktory. Sem patří například kostní denzita před léčbou, čas zbývající do menopauzy a hladina vitaminu D.
Během užívání inhibitorů aromatáz jsou proto snahy zabránit ztrátě kostní hmoty a zdá se, že mají slibné výsledky. Patří sem zejména podávání bisfosfonátů. Ty brání ztrátě kostní denzity, pokud jsou nasazeny v předstihu. Dále byly vyvinuty nové preparáty, z nichž je nezbytné zmínit protilátky proti RANKL (signální dráha regulující osteoklasty). Tyto protilátky zatím vykazují v předběžných výsledcích z prvních studií slibné výsledky.
V mnoha zemích jsou zavedeny standardizované postupy, jež mají zabránit ztrátě kostní hmoty během léčby inhibitory aromatázy. Nejrozšířenější je suplementace vitaminu D a kalcia. Důležité je také pravidelné měření kostní denzity, což umožní především identifikovat jedince vyžadující léčbu bisfosfonáty.
(jos)
Zdroj: Geisler J., Lønning P. E.: Impact of aromatase inhibitors on bone health in breast cancer patients. J Steroid Biochem Mol Biol. 2009. Publikováno před tiskem dne 13. 10. 2009. DOI: 10.1016/j.jsbmb.2009.10.004
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.