V nedávné době byl publikován článek o zajímavém výzkumu. Pacientům se srdečním selháváním netolerujícím běžnou léčbu byl podáván růstový hormon. Výsledky byly ohromující. Znamená to však, že je jeho podávání vhodné u všech pacientů se srdečním selháváním? Je vhodné podávat růstový hormon osobám s nedostatkem růstového hormonu trpícím srdečním onemocněním? Těmito otázkami se zabývá následující studie.
Vliv podávání růstového hormonu na srdce stále není uspokojivě zmapován. Nedávno byla publikována zpráva o velmi úspěšném podávání růstového hormonu pacientům s městnavým srdečním selháváním, kteří již netolerovali běžnou léčbu. Víme však, že vysoké dávky růstového hormonu vyplavované při akromegalii jsou příčinou smrti na kardiovaskulární choroby u těchto osob. Proto je vliv růstového hormonu na srdce stále předmětem zkoumání.
Tento měsíc byly publikovány výsledky prvotního výzkumu z této oblasti provedeného na souboru 27 pacientů. Jedenáct z nich se léčilo s deficitem růstového hormonu již od dětství. Po průměrně 45 měsících léčby růstovým hormonem nebyly na echokardiogramu patrny žádné změny struktury či funkce srdce. Avšak doba fyzické námahy, kterou byli ještě pacienti schopni absolvovat, se u osob léčených od dětství prodloužila. Také systolický tlak se v celé skupině 27 pacientů významně zvýšil.
Ukazuje se tedy, že podávání růstového hormonu sice může mít příznivý vliv na srdce, ale je třeba tuto problematiku ještě dobře prozkoumat. Struktura srdce se totiž při dlouhodobém podávání růstového hormonu nezměnila. Potom je však otázkou, zda příčinou zlepšení výkonu nemocných, referovaného i v jiných studiích, je zvětšení levé srdeční komory, či zlepšení funkce srdce, nebo zkrátka jen nárůst svalové hmoty kosterního svalstva.
(hul)
Zroj: Pérez-Berbel P, et al. Short - and long-term effects of growth hormone on the heart. International J Cardiology 2008;124 : 393–394.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
