Webové podpůrné komunity a pacientské stránky jsou podle studie lékařů z Massachusetts General Hospital v Bostonu pro pacienty s psoriázou nejen hodnověrným zdrojem informací, ale také nabízejí psychologickou a sociální podporu.
Psoriáza v současné době postihuje přibližně 0,6 až 4,8 procenta světové populace. Kromě toho, že onemocnění napadá především kůži a klouby, je postižena i emoční, fyzická a sexuální stránka a onemocnění se může odrazit i v materiálním zajištění jedince. Odhaduje se, že 10 procent pacientů s psoriázou mělo někdy v průběhu života suicidiální tendence. Je tedy velmi důležité, aby se pacientům s psoriázou kromě lékařské péče dostávalo i psychologické podpory.
Autor studie Shereene Z. Idriss spolu se svými kolegy z Center for Connected Health a z Massachusetts General Hospital v Bostonu posuzoval výhody a užívání on-line podpůrných pacientských skupin mezi 260 dospělými, kteří byli členy některé z pěti těchto skupin. Průměrný věk respondentů byl 40 let, v rámci studie byla odebrána i charakteristika onemocnění a demografické informace.
Účastníci studie byli převážně bílé rasy (75,7 %), ženy (60,4 %) a vysokoškolsky vzdělaní (84,3 %). Celkem 188 (73,7 %) respondentů trpělo mírnou až středně těžkou psoriázou, 206 pacientů (79,9 %) hodnotilo svůj zdravotní stav jako průměrný či nadprůměrný.
Klíčovým faktorem pro využívání internetových podpůrných skupin byla dostupnost zdrojů, dalšími faktory byl také pohodlný přístup k užitečným radám a možnost svěřit se bez ostychu se svými problémy ostatním. Tři čtvrtiny respondentů také uvedly, že oceňují anonymitu jako důležitý znak virtuálních komunit. Téměř polovina (49,5 %) účastníků pocítila od doby, kdy se přidala k virtuální komunitě, zlepšení kvality svého života, a 41 % subjektů dokonce vnímalo snížení aktivity onemocnění.
Přestože virtuální podpůrné komunity pro pacienty jsou stále ve svých začátcích, mají již mnoho příznivců a mohou vhodným způsobem podpořit dermatology v péči o pacienty s psoriázou.
(hak)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
