Pouze méně než 1/3 randomizovaných kontrolovaných studií věnovaných karcinomu prsu, nemalobuněčnému karcinomu plic (NSCLC), kolorektálnímu karcinomu (CRC) a karcinomu slinivky břišní publikovaných v letech 2011–2015 se statisticky významnými výsledky dosahuje hranice stanovené ESMO pro smysluplný klinický přínos dle škály Magnitude of Clinical Benefit Scale (ESMO-MCBS).
Evropská společnost pro klinickou onkologii (ESMO − European Society for Medical Oncology) vydala v roce 2015 kritéria smysluplného klinického přínosu systémové léčby solidních nádorů. Ta stanovují hranice tohoto přínosu u adjuvantní i neoadjuvantní léčby s kurativním záměrem (stupně A, B, C, přičemž A a B odpovídá vysokému klinickému přínosu) a pro léčbu bez kurativního záměru (stupně 1–5, a to zvlášť pro hodnocení OS, PFS a noninferiority). Kanadští autoři se rozhodli zhodnotit, zda dosud publikované randomizované kontrolované studie (RCT) věnované léčbě některých solidních tumorů, jež prokázaly statisticky významný přínos, splňují i kritéria ESMO pro smysluplný klinický přínos.
V říjnu 2016 publikovali v časopisu Annals of Oncology alarmující výsledky, které ukazují, že u většiny studií týkajících se karcinomu prsu, nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC), kolorektálního karcinomu (CRC) a karcinomu pankreatu tomu tak není. Z 277 vyhledaných RCT (40 % u karcinomu prsu, 31 % u NSCLC, 22 % u CRC a 6 % u karcinomu pankreatu; medián velikosti vzorku 532 pacientů) prokázalo statisticky významný přínos hodnocené léčby oproti kontrolní terapii 138 studií (50 %). Z nich měla hodnocená léčba klinický přínos dle ESMO-MCBS pouze ve 43 studiích (31 %). Větší pravděpodobnost dosažení prahu klinického přínosu dle ESMO-MCBS byla u léčby s kurativním záměrem (19 ze 31 studií, 61 %) než u paliativní léčby (24 ze 107 studií, 22 %). Navíc z 226 RCT, u nichž je možné aplikovat ESMO-MCBS, mělo pouze 70 (31 %) takový design, aby zachytilo velikost efektu, který by odpovídal kritériím pro smysluplný klinický přínos.
Smysluplný klinický přínos systémové léčby solidních tumorů dle ESMO-MCBS byl prokázán pouze v 15 % publikovaných RCT, přestože zhruba polovina publikovaných studií prokázala statisticky významný přínos terapie. Při přípravě budoucích studií by tedy měl být volen design, který by umožnil prokázat smysluplný klinický přínos protinádorové léčby.
(zza)
Zdroje:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
