Časná diagnóza psoriatické artritidy je nezbytná pro prevenci progrese choroby a kloubního poškození. U většiny pacientů dojde k jejímu rozvoji řádově několik let od nástupu kožních příznaků. A proto u stanovení diagnózy zaujímá strategickou pozici právě dermatolog, který může eventuálně léčbu dále řídit nebo pacienta odešle k revmatologovi. V následujícím textu jsou shrnuta nejen základní data o psoriatické artritidě (PsA), ale právě úloha dermatologa v časné detekci PsA.
PsA je popisována jako chronická zánětlivá artropatie postihující distální interfalangeální klouby rukou, metatarzofalangeální klouby nohou a páteře, a to ve spojitosti s psoriázou. Celosvětově je psoriáza diagnostikována u téměř 1–3 % populace. V prevalenci není rozdíl mezi pohlavími, ale nástup nemoci bývá časnější u žen. Pacienti s časným nástupem nemoci se bohužel častěji setkají s postižením většího tělesného povrchu, častými relapsy a vyšší incidencí kapkovité formy psoriázy či postižení nehtů. U pacientů s pozdním nástupem nemoci je naopak častější palmoplantární pustulóza.
Co se týče definice onemocnění, zde existuje velká variabilita. Jedna definice, dle Molla a Wrightové, charakterizuje PsA jako zánětlivou artritidu asociovanou s psoriázou a obvykle séronegativní. Vzhledem k širokému spektru zde navíc vzniklo několik podskupin onemocnění. Sem patří:
Diferenciálnědiagnosticky je potřeba odlišit revmatoidní artritidu, reaktivní artritidu, nespecifický střevní zánět a ankylozující spondylitidu. S psoriázou může rovněž koexistovat osteoartritida nebo septická artritida.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.