Laparoskopická nefrektomie je při léčbě onemocnění ledvin standardní metodou. Účinnost této metody u pacientů s několika závažnými komorbiditami ale prozatím nebyla ověřována. Cílem retrospektivní studie lékařů z japonské Chiba University bylo porovnání účinnosti a bezpečnosti laparoskopické chirurgie ve skupině pacientů s několika komorbiditami se skupinou pacientů bez závažných komorbidit.
U 20 pacientů se třemi a více komorbiditami byl sledován předoperační stav, průběh laparoskopické nefrektomie a období rekonvalescence. Do kontrolní skupiny bylo zařazeno 46 pacientů s méně než třemi komorbiditami. Mezi celkem 66 pacienty bylo 48 mužů a 18 žen, průměrný věk v obou skupinách byl 62,3 roku (respondenti se věkem pohybovali v rozmezí 24 a 83 let).
Data pacientů v obou skupinách byla vyhodnocena podle anesteziologického skóre ASA (American Society of Anesthesiology), pacienti byli porovnáni z hlediska předchozích chirurgických zákroků, délky trvání operačního výkonu, ztráty krve, velikosti tumoru, komplikací v průběhu operace i následných komplikací, doby do perorálního příjmu potravy a délky hospitalizace.
Věk i skóre ASA pacientů s významnými komorbiditami byly výrazně vyšší než u kontrolní skupiny. Všechny ostatní ukazatele se ale v obou skupinách, které se laparoskopii podrobily, takřka shodovaly. Incidence atelektázy však byla u laparoskopické nefrektomie znatelně vyšší než u klasické operativy.
Laparoskopická nefrektomie je podle japonské studie pro starší pacienty s významnými komorbiditami bezpečnou a minimálně invazivní metodou. Je ale zapotřebí dalšího výzkumu možností prevence atelektázy.
(hak)
Zdroj: Yukio Naya, Toyofusa Tobe, Takahito Suyama, Kazuhiro Araki, Akira Komiya, Hiroyoshi Suzuki, Tatsuo Igarashi, Tomohiko Ichikawa: The efficacy and safety of laparoscopic nephrectomy in patients with three or more comorbidities, International Journal of Urology, 14, 2007, 1, 17–20, 1442–2042, 0919–8172.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
