Vyšší kardiovaskulární morbidita se u revmatoidní artritidy stala hlavní příčinou mortality. U těchto pacientů však průtokem zprostředkovaná vazodilatace (FMD) brachiální arterie, tloušťka intimy-medie společné karotidy (ccIMT) a arteriální ztuhlost definovaná pomocí rychlosti pulzové vlny (PWV) mohou být ovlivněny inhibitory tumor necrosis faktoru (TNF). Cílem následující studie proto bylo zhodnotit účinky terapie adalimumabem na FMD, ccIMT a PWV u časné fáze revmatoidní artritidy.
Osm pacientů s onemocněním trvajícím 1 rok dostávalo subkutánně 40 mg adalimumabu každé dva týdny. Ke zhodnocení brachiální FMD a ccIMT byl využit ultrazvuk a PWV bylo stanoveno arteriograficky. Tyto parametry byly ve vzájemném vztahu s CRP, von Willebrandovým faktorem (vWF), IgM RF, hladinami anti-CCP a skóre DAS28.
Léčba adalimumabem úspěšně zlepšila příznaky artritidy a vedla k poklesu CRP (p = 0,04) i DAS28 (p < 0,0001). Endoteliální funkce (FMD) se rovněž ve srovnání se vstupními údaji zlepšila; ccIMT poklesla po 24 týdnech a můžeme mluvit o průměrném zlepšení 11,9 % (p = 0,002). Ačkoliv plazmatické hladiny vWF poklesly po 12 týdnech terapie pouze nesignifikantně, byla zjištěna inverzní korelace mezi FMD a vWF (r = -0,643, p = 0,007); FMD rovněž inverzně korelovalo s CRP (r = -0,596, p = 0,015), CRP a vWF korelovaly navzájem mezi sebou (r = 0,598, p = 0,014) a mezi PWV a ccIMT byla nalezena pozitivní korelace (r = 0,735, p = 0,038).
Léčba adalimumabem tedy měla podle závěrů studie příznivé účinky na aktivitu onemocnění i na endoteliální dysfunkci. Současně vedla u pacientů s časnou revmatoidní artritidou ke zlepšení aterosklerózy v karotických tepnách a ke zlepšení arteriální ztuhlosti. Včasné zahájení terapie adalimumabem proto může mít podstatnou úlohu v prevenci a léčbě kardiovaskulárních komorbidit u revmatoidní artritidy.
(pes)
Zdroj: Kerekes G, et al. Effects of adalimumab treatment on vascular disease associated with early rheumatoid arthritis. Isr Med Assoc J 2011(Mar);13(3):147-152.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.