Ačkoliv se léčba růstovým hormonem při různých poruchách vzrůstu včetně Turnerova syndromu používá déle než čtyřicet let, dosud nebyla jasně stanovena kritéria pro hodnocení její účinnosti. Nyní se o to pokusili vědci v rámci studie National Cooperative Growth Study (NCGS).
Studie mapovala vztah mezi jednoletým podáváním růstového hormonu a rychlostí růstu jak u pacientek s Turnerovým syndromem (TS), tak u děvčat a chlapců s idiopatickou deficiencí růstového hormonu (IGHD), organickou poruchou růstového hormonu (OGHD) a idiopatickým nízkým vzrůstem (ISS). Celkem bylo do sledování zahrnuto 1367 dívek s TS, 2323 chlapců a 842 dívek s IGHD, 582 chlapců a 387 dívek s OGHD a 1392 chlapců a 465 dívek s ISS.
Jako metodu pro zjištění odpovědi na léčbu použili vědci grafické znázornění změny rychlosti růstu při jednoleté léčbě růstovým hormonem v podobě normogramových křivek. V každé věkové a diagnostické kategorii byly ze získaných dat vytvořeny křivky znázorňující střední rychlost růstu před léčbou a po jednoleté léčbě se znázorněním standardní odchylky (SD) ± 1 a ± 2. Následně vědci porovnali křivky před léčbou a po léčbě. Jako rychlost růstu před léčbou stanovili rychlost odpovídající –2 SD.
Z výsledků studie vědci odvozují, že významným vodítkem pro kvantifikaci úspěšnosti léčby je porovnání rychlosti růstu před léčbou a jeden rok po léčbě, a to s ohledem na věk dítěte. Kritériem úspěšnosti léčby by mělo být zrychlení růstu odpovídající zvýšení SD o více než 1.Sledování změny rychlosti růstu by podle vědců mělo pomoci určit pacienty, kteří z podávání růstového hormonu profitují, a v opačném případě by mělo vést k přehodnocení diagnózy a terapie.
(zak)
Zdroj: J Clin Endocrin Metab doi:10.1210/jc.2007-1581.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
