Richard Slayman, kterému byla letos v březnu jako prvnímu živému člověku voperována prasečí ledvina, 7. května zemřel. K úmrtí došlo dříve, než lékaři očekávali. Transplantovaná ledvina však den před pacientovou smrtí pracovala dobře, a podle vyjádření ošetřujících lékařů z Massachusettské všeobecné nemocnice v Bostonu tedy úmrtí s transplantací nesouviselo. Pacient trpěl městnavým srdečním selháním a dalšími komorbiditami.
Délka jeho přežití koresponduje se zkušenostmi s xenotransplantací srdce, po níž se první pacient transplantovaný v roce 2022 dožil 60 dní, zatímco druhý příjemce z roku 2023 zemřel po 40 dnech. Nadějné výsledky pozorované ve studiích s makaky, kteří po transplantaci prasečích ledvin přežívali déle než 1 rok, se zatím u lidí nepodařilo zopakovat.
I přes relativně krátké přežití pacientů však tyto pilotní zákroky přinášejí naději kriticky nemocným. Lékaři se totiž při péči o příjemce prasečích orgánů naučili řadu postupů, ať už se jedná o důkladné testování použitých orgánů před zákrokem, či o medikaci, kterou je nutné příjemcům podávat.
Vědci také experimentují s různými technikami pro prevenci odmítnutí štěpu. Ledvina voperovaná Richardu Slaymanovi například obsahovala rekordních 69 genetických modifikací pro snížení rizika odmítnutí orgánu či infekce hostitele latentním virem z prasečího orgánu.
Druhá a zatím poslední příjemkyně prasečí ledviny, 54letá Lisa Pisano, zároveň s ledvinou obdržela i prasečí brzlík, který měl „přesvědčit” její imunitní systém, že jde o její vlastní orgán, nikoliv prasečí. Pacientka kromě selhání ledvin trpí i srdečním selháním a týden před transplantací jí byla voperována mechanická srdeční pumpa.
Poskytnutá ledvina měla pouze 1 genetickou modifikaci, což by do budoucna značně usnadnilo produkci těchto štěpů. Prasečí ledvina transplantovaná v dubnu 2024 však musela být pacientce po 47 dnech od zákroku vyoperována, neboť byla poškozena nedostatečností krevního oběhu. Nejevila však žádné známky odmítnutí štěpu.
Všechny tyto xenotransplantace proběhly v rámci schválení takzvaného „použití ze soucitu“ (compassionate use) americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Zákroky tedy byly provedeny u pacientů ohrožených na životě, pro něž už neexistují jiné terapeutické možnosti. Takoví pacienti jsou samozřejmě v mnohem horším klinickém stavu než průměrný čekatel na klasickou transplantaci. V takovém případě je těžké posoudit, zda za krátkým přežitím nemocných stojí právě xenotransplantace, nebo spíše jejich celkově špatný zdravotní stav. Někteří vědci se proto snaží přesvědčit FDA k povolení klinických studií, které by umožnily systematické posouzení xenotransplantací.
Ze soucitu byla také vůbec poprvé transplantována žijícímu příjemci prasečí játra, a to 17. května 2024. Zákrok proběhl ve fakultní nemocnici Anchuejské univerzity v Číně, kde lékaři během 8 hodin odstranili 71letému pacientovi pravý jaterní lalok zasažený nádorem a namísto něj umístili asi půlkilová játra miniaturního prasete. Játra mají 10 genetických modifikací, z nichž 3 slouží pro prevenci odmítnutí štěpu a 7 pro expresi lidských proteinů.
Transplantovaná játra začala okamžitě po připojení ke krevnímu oběhu produkovat žluč a po 12 dnech od operace se jejich funkce jeví jako normální. Ošetřující lékaři doufají, že v průběhu času pacientův levý jaterní lalok doroste natolik, aby byl schopen zajistit plnou jaterní funkci. Prasečí játra by pak u tohoto pacienta, jemuž jinak nebylo možné nádor odstranit, posloužila jako přemosťovací léčba.
(este)
Zdroje:
1. Kozlov M. Pig-organ transplants: what three human recipients have taught scientists. Nature 2024; 629 (8014): 980–981, doi: 10.1038/d41586-024-01453-2.
2. Anand R. P., Layer J. V., Heja D. et al. Design and testing of a humanized porcine donor for xenotransplantation. Nature 2023; 622 (7982): 393–401, doi: 10.1038/s41586-023-06594-4.
3. Rabin R. C. Transplanted pig kidney is removed from patient. The New York Times, 2024 Jun 4. Dostupné na: www.nytimes.com/2024/06/04/health/kidney-transplant-pig-pisano.html
4. Mallapaty S. First pig-to-human liver transplant recipient ‘doing very well’. Nature 2024; 630 (8015): 18, doi: 10.1038/d41586-024-01613-4.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
