Erytrodermická psoriáza je relativně vzácnou generalizovanou klinickou manifestací psoriázy u dětí i dospělých. Systémové postižení a odlišný rozsah klinických nálezů na kloubech a nehtech je v literatuře dobře popsán. V následujícím textu je popsán vzácný případ erytrodermické psoriázy u malého dítěte.
Devítiletá hispánská holčička s anamnézou plakové psoriázy byla přijata do nemocnice pro 4 týdny trvající progresivní olupování kůže. To se začalo objevovat na končetinách a v obličeji a pak se rychle rozšířilo na celé tělo. Fyzikálním vyšetřením byla zachycena horečka, úzkost, mírná dehydratace a těžká malnutrice. Generalizované zarudnutí a deskvamace byly zastiženy na celém tělesném povrchu a byly doprovázeny blefaritidou, konjunktivitidou a ztrátou řas. Kromě toho lékaři zaznamenali bilaterálně pokročilou onychodystrofii a otoky, bolest a rigiditu kolenních a loketních kloubů.
Před 3 měsíci, tedy ještě před přijetím na lůžko, byla u této malé pacientky diagnostikována plaková psoriáza a byla zahájena léčba lokálními kortikoidy a zvláčňujícími krémy. Její perinatální i rodinná anamnéza byly bez pozoruhodností a rodiče rovněž popírali trauma, užívání léků, infekce či další možné spouštěče onemocnění.
Na podkladě výše uvedených příznaků byla stanovena diagnóza těžké erytrodermické psoriázy s artritidou a sekundární malnutricí. Tuto diagnózu potvrdilo i histopatologické vyšetření, které prokázalo parakeratózu a hyperkeratózu, prodloužení rete ridges a infiltraci neutrofily.
Vstupní terapie pacientky zahrnovala systémové podávání metotrexátu, rehydrataci a dobře kontrolovaný příjem potravy. Současně byla pomocí umělých slz a antibiotik zahájena léčba konjunktivitidy a blefaritidy. Během následujících dvou týdnů se její kůže kompletně oloupala a po měsíci od zahájení léčby došlo k jejímu úplnému uzdravení. Došlo k úpravě celkového stavu i úpravě artritidy a malnutrice. Co se týče nehtů, bylo k dosažení znatelného zlepšení zapotřebí delšího trvání léčby.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.