Studie zkoumala spojitost mezi Alzheimerovou chorobou a rozdílnými léčebnými postupy u revmatoidní artritidy. Výsledky ukázaly, že u pacientů s RA dochází častěji k rozvoji demence, a anti-TNF terapie je jedinou léčebnou možností, která riziko Alzheimerovy nemoci sníží.
Celá skupina čítala 42 193 pacientů s preexistující RA, z ní bylo vybráno 165 pacientů s Alzheimerovou chorobou a k nim přiřazeno 1383 kontrolních osob bez Alzheimerovy nemoci. U vybraných pacientů byla hodnocena expozice různým druhům terapie od sulfasalazinu přes prednison a rituximab až ke třem anti-TNF přípravkům – infliximabu, etanerceptu a adalimumabu.
Bylo zjištěno, že anti-TNF terapie signifikantně snižuje riziko rozvoje Alzheimerovy nemoci u pacientů s RA (p = 0,0178), zatímco jiné přípravky využívané k terapii RA ke snížení rizika rozvoje Alzheimerovy nemoci nevedly. Podobné výsledky byly pozorovány po zhodnocení pro další proměnné jako hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, postižení periferních cév nebo onemocnění koronárních arterií (p = 0,0222).
Studie tedy prokázala, že systémová imunosupresivní terapie revmatoidní artritidy za pomoci anti-TNF přípravků může riziko rozvoje Alzheimerovy nemoci snížit. Tím však také vyvstávají nové otázky stran mechanismů vzniku a terapie Alzheimerovy nemoci jako takové. Lékaři prokázali podobnou účinnost napříč všemi zmiňovanými anti-TNF přípravky, přičemž jako nejúčinnější se jeví etanercept, u nějž došlo ke snížení rizika rozvoje Alzheimerovy nemoci o celých 70 %.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.